Loni v srpnu Jan „Schickelgruber “ Barta na svém blogu rozvířil debatu o tom jak kde by mohl skladovat cca 20 MWh elektrické energie, kterou má možnost téměř zdarma získat. Vyřešit skladování velkého množství energie by přineslo do energetiky naprostou revoluci. Zatím kromě přečerpávacích elektráren se žádná technologie masově nerozšířila – to ovšem neznamená, že by se o to řada firem a vědeckých institucí nepokoušela.
Americká firma Gravity Power navrhla systém dvou hlubokých šachet , jedna z obsahuje píst, který tlačí vodu do turbíny ve špičce a mimo špičku je zas píst vytlačován zpět. Účinnost tohoto systému se má pohyhovat okolo 80% – což je více než u běžné přečerpávací elektrárny.
Další americká firma pro ukládání energie využívá pro ukládání energie upravené železniční vagóny, které se pohybují do kopce při „dobíjení“ a cestou zpět dokáží generovat elektřinu. Překvapivě se zda účinnost pohybuje také kolem 80% a jedná se o relativně levné řešení. Firma ARES tvrdí, že má sestavy pro ukládání od 20MW až do 3GW schopných energii dodávat až 14-16h – to by se mohlo Honzovi Bartovi v té menší variantě hodit.
Několik společností se zabývá i tím jak ukládat energii prostřednictvím stlačování vzduchu. Systémy nemají zatím moc velkou účinnost a potýkají s problémem zahřívání vzduchu při stlačování a naopak jeho ochlazování při expanzi. Jedna taková funguje v Alabamě v USA a druhou provozuje EON v Německu. Na vylepšení těchto technologií pracuje i startup SustainX a General Compression .
Dánské architektonické studio navrhlo budování umělých ostrovů s větrnými turbínami a s obrovskou nádrží ze které se mimo špičku vyčerpává čerpadly voda a ve špičce do ní voda proudí přes turbíny, které slouží pro výrobu energie. Více najdete na www.greenpowerisland.dk
Poslední rovněž nadějnou možností je využití principu tepelného čerpadla na čemž pracuje britská firma IsenTropic , kde očekávají rovněž účinnost kolem 80%.
Řešení pro domácnosti má k dispozici firma Fronius, která již vyrábí palivový článek na vodík , který při nabíjení uvolňuje elektrolýzou vodík, který se pak zpětně v článku přeměňuje na elektrickou energii. Zatím jej nejvíce využívají telekomunikační operátoři, kteří tak v odlehlých oblastech nemusí budovat elektrické vedení pro základnové stanice pro mobilní telefony.
Ve světle těchto záměrů by vláda neměla poskytovat garance ceny elektrické energie vyrobené z dostavěného Temelína a vůbec zvážit celou jeho dostavbu. Za několik let je možné, že technologie skladování energie se stanou dostupnějšími a výkonnějšími a tím se dojde v revoluci ve výrobě elektřiny a její distribuci. Rozšíření skladovacích systémů zvýhodní obnovitelné zdroje energie – hlavně v Německu, které patří mezi největší odběratele elektrické energie z ČR. Povede to k demokratizaci výroby elektřiny , kdy si bude moci obnovitelné zdroje a skladovací systémy pořídit více lidí.
Bohužel hlad po provizích za zakázky týkající se Temelína je takový, že se bude realizovat i okolnostem navzdory.