Reaguji tímto na článek “Studujete VŠ? Tak to je nejlepší čas vyzkoušet si podnikání“ i na diskuzi na webtrhu. Nemyslím si, že při studiu VŠ je nutné zkoušet podnikat.
To co Vám opravdu v životě i případném podnikání opravdu pomůže je následující:
1) strávit rok i (i případně více) studiem v zahraničí (programy typu Erasmus, AISEC apod.) – naučíte se postarat sami o sebe v cizím prostředí, zlepšíte si jazykové znalosti, získáte přátele v zahraničí, poznáte jak věci fungují jinde.
2) být aktivním studentem – tj. snažit se podílet na studentské samosprávě, účastnit se a pomáhat na různých mimoškolních aktivitách – konferencích, seminářích, akcích – třeba Stínování manažerů
3) znalost cizích jazyků (ideálně angličtina a dva další) – díky neustále postupující globalizaci to bude v budoucnu nutnost (pracovní trh je pro nás už celá EU)
Pokud budete ve volném čase podnikat, tak Vám na výše uvedené uteče a patrně už nebudete mít v životě čas uvedené dohnat. A nesmím zapomenout na bod, který by se měl prolínat všemi ostatními je networking - tj. navazování a udržování kontaktů. Nezapomínejte na to, že se jedná o dvoucestnou výměnu – nejde jenom o tom, abyste měli telefon na co nejvíc lidí. Jde o také o to jak Vás takový okruh lidí vnímá. Zda jako spolehlivého parťáka, člověka co nezkazí srandu, člověka co se nebojí práce. Zkrátka někoho kdo umí něco i dát aniž by za to něco chtěl. Nebo jenom toho, který se ozývá jenom když něco potřebuje, neumí dodržet slib, neumí se chovat ve společnosti, půjčuje si ale nevrací atd. Pěkný příklad - Jak z limonády vytvořit vrtulník popisuje Tina Seeling, ředitelka Stanford Technology Ventures Program.
Čím prestižnější a náročnější škola , tím se více se zde budou koncentrovat nadaní a schopní lidé. Než trávit čas pokusy o podnikání , je mnohem lepší trávit čas ve společnosti těchto lidí a věnovat se studiu. Například Michal Pěchouček spoluzaložil firmu Cognitive Security (dnes prodanou Ciscu) poměrně dlouho poté co stal inženýrem a po té ještě profesorem (patrně jedním z nejmladších v ČR). Měl tak ideální možnost získat pro svou firmu posily z řad svých bývalých či současných studentů.
Vůbec „zkoušení podnikání“ považuji za takový podivný hybrid. Jak by mělo probíhat? Dáte si do obchodních podmínek, že podnikáte jenom na zkoušku a tím pádem slibované služby můžete kdykoliv přerušit nebo je vůbec nedodat? Většina podnikání potřebuje potřebuje nějaký kapitál – půjčíte si ho např. od rodiny s tím, že si chcete vyzkoušet podnikání? Co když se díky neúspěšnému podnikání zadlužíte? Vyjimkou z tohoto pravidla jsou studenti IT oborů, kteří umí programovat – naprogramovat aplikaci a zkoušet jestli se chytne nic nestojí. Nejnáročnější na podnikání výběr správných spolupracovníků a řízení lidí – to se dá právě bezbolestně vyzkoušet v různých studentských organizacích a projektech, ale těžko při budování vlastní firmy.
Co si myslíte, že následující lidé mají společného?
Sergey Brin (zakladatel Googlu)
Gordon Moore (zakladatel Intelu)
Sabeer Bhatia (zakladatel Hotmailu)
Mark Parker (CEO firmy Nike)
Leonard Bosack (zakladatel firmy Cisco)
Elon Musk (zakladatel PayPalu, investor v SpaceX a Tesla Motors).
Vinton Cerf (vynálezce TCP/IP)
David Filo (zakladatel Yahoo)
Brian Kernighan (autor programovacího jazyku C)
John Doerr (miliardář a známý venture investor u Kleiner Perkins Caufield & Byers)
Jeff Bezos, Steve Fossett, Tim Cook, Guy Kawasaki
) a přátelit se s partou chytrých lidí, než několik neúspěšných pokusů o podnikání. Příležitost k opravdovému podnikání pak přijde sama.