Každý tvůrce reklamy Vám řekne, že úspěšná reklama musí vyvolat emoce. Málokdy tím ovšem míní ty negativní jako strach a hněv. Řada firem těchto emocí s úspěchem využívá. Z počítačové branže si snad každý pamatuje kauzu Mironet, kdy společnost Microsoft nechala u Mironetu koupit PC tak, aby následně mohla podat trestní oznámení. Do firmy Mironet i do bytu jednatele vtrhly desítky policistů, zabavili počítače včetně těch s účetnictvím na téměř dva roky . Firma si tak musela nakoupit nové vybavení včetně licencí, aby mohla vůbec pokračovat v činnosti. Soud nakonec uznal zásah jako neoprávněný a Mironet se řadu let dožaduje odškodnění.
Rok po tomto zásahu tisíce českých firem obdrželo videokazetu s tímto výstražným videem:
To pro případ, aby se na kauzu nezapomnělo. Prodeje licencí nejen operačního systému u firemních zákazníků šly výrazně nahoru (prý až o 20%). Dnes již téměř žádná větší firma nekupuje PC bez OEM licence Windows. Velké softwarové firmy se pro tyto zastrašovací účely založili organizaci BSA (Business Software Aliance), která sice nemá v ČR žádnou právní formu, ale nebrání jí to rozesílat firmám výhružné dopisy.
Populárním se stalo i udávání zaměstnanci – BSA dokonce takovým udavačům nabízí odměnu. Podobnou cestu razí i fotobanky (Getty Images, Isifa, Profimedia) prodávající tzv. Rights Managed fotografie – kdy se výše poplatků odvíjí za způsob a délku jejich využití a nejsou zrovna malé (řádově stovky EUR). Pravidelně prohledávají web a pokud najdou použitou fotografii, která se jim zdá, že není licencována tak pošlou výhružný dopis .
Výše uvedené praktiky mají jedno společné – pro opravdovou účinnost potřebují mediální prostor – čím více lidí o těchto praktikách ví, tím pro ně lépe. Najdou se dokonce i aktivisté, kteří protestováním vůči těmto praktikám pomáhají k jejich zviditelnění.
Ačkoliv nemám pro své následující tvrzení přímé důkazy, ale domnívám se, že některé „rights managed“ fotobanky nebo přímo autoři jaksi záměrně šíří své fotografie bezplatně nebo jako royalty free (s neomezeným využitím za jednorázovou cenu). Až se fotografie dostatečně rozšíří, tak jí pak nabízí už jen jako „rights managed“ a začnou vymáhat domnělé náhrady. Fotobanky jako Getty Images nebo Isifa nabízející „drahé“ rights managed fotografie jsou pod velkým tlakem tzv. mikrofotobank jako Dreamstime nebo Fotolia , které nabízí fotografie k neomezenému využití za pár dolarů. Ostatně postup české fotobanky Profimedia tomu nasvědčuje.
V zahraničí jsou v pomoci zastrašovaným klientům aktivní někteří právníci – najdou se i u nás? Ozvěte se v komentářích.
PS: Zajímavé je, že Getty Images vlastní třetí největší private equity investiční skupina Carlyle Group.