Už delší dobu mám takové nepříjemné mrazení z toho jak Google obsazuje stále více pozic okolo našeho života. Začalo to reklamou – v té má Google stále více než 90% příjmů a neustále roste. Prosadil v ní neúprosný aukční princip, kde vítězí ten kdo je schopen nabídnout nejvíc (ve skutečnosti je algoritmus o něco složitější). Netýká se to pouze reklamy ve vyhledávání – ale v reklamní síti , mobilech a na Youtube. Google i díky vyhledávání bere tak vítr z plachet hlavně řadě médií – a ty snižují stavy redakcí a těch webových začíná vítězit laciný a banální obsah. To jak používáme navigaci v mobilu a wifi sítě umožňuje mít Googlu detailní přehled o tom kde se fyzicky nacházíme. V USA nyní Google bude mít k dispozici údaje o 70% platebních transakcí s kartou a dokáže tyto informace spojit se zobrazením reklamy a fyzickou polohou. Zadavatelé reklamy tak budou mít informace o tom, zda konkrétní reklama vedla k nákupu. Nic takového žádné jiné reklamní médium nemá. Ohromně to posílí reklamu na Youtube oproti televizím a přivede nové lokální zadavatele reklamy.
Google mohutně investuje do strojového učení – které brzy bude umět tak dokonale plánovat zobrazení reklamy, že se jí budete řídit aniž byste to tušili. Tento trend potvrzuje i vlivný guru webové analytiky Avinash Kaushik (zaměstnanec Google) na svém blogu. Nebude tak lepší za služby na webu platit raději penězi než reklamou? Nebo jsme na cestě se stát ovcemi, které se budou pást na službách zdarma, ale pak budou slepě kupovat co jim jejich pán poručí?
Manažeři v bankách se děsí chvíle, kdy se Google nebo jiná technologická firma pustí více do bankovního businessu. Zatím složité regulace udržují banky v kramflecích, ale minimálně okolo PSD2 panuje v bankách v Evropě nervozita. Jednoduše by se jim mohlo stát, že Google se stane tím kdo bude obsluhovat koncového klienta a doporučovat mu které služby využít. Už nyní by to uměl lépe, levněji a bezpečněji než, kterákoli banka. Divize Fiber rozvádí do domácností ultrarychlou optickou síť – sice zatím jenom v USA, ale časem může začít konkurovat všem stávajícím poskytovatelům. S projektem balónů s internetem Loon se snaží přinést internet i do rozvojových zemí a zajistit si tak svou vedoucí roli i tam. Unie GSM operátorů zvažuje zavedení telefonů bez fyzických SIM – možná ještě netuší, že tím otevřou zadní vrátka Googlu a podobných firem a jim nezbyde než jen pronájem infrastruktury. Možná ani to ne – se snižující cenou dopravy do kosmu (SpaceX) možná přijde čas na vypuštění stovek či tisíců družic, které nahradí pracně budované sítě pozemních vysílačů.
Další oblastí do které se Google pouští jsou samořiditelné vozy. Díky využití elektrického pohonu jsou nyní auta mnohem konstrukčně jednodušší a tak se do jejich konstrukce mohou pouštět i softwarové firmy. Dokážu si představit scénář, že Tesla se dostane do potíží , tak ji Google koupí. Což už se mimochodem málem v roce 2015 stalo. Pak se razantně přibliží doba, kdy opravdu nebudeme auta vlastnit, ale budeme si je přivolávat stejně jako dnes Uber akorát o dost levněji. Otázkou jestli to budou auta od Googlu, Applu , Uberu nebo Fordu či Toyoty.
Google nedávno změnil organizační strukturu – vše zastřešila holdingová společnost Alphabet a řada divizí se oddělila do samostatných firem, které mají samostatný reporting. Díky tomu je firma transparentnější pro velké investory – a zároveň je tak vystavena většímu tlaku na generování zisku. Což ve svém důsledku může vést k snaze o ukrojení ještě většího monopolu. První obětí je teprve nedávno koupená společnost Boston Dynamics, která je proslavená svými hrůzu budícími autonomními roboty běhajícími po dvou či po čtyřech v různém terénu – Google ji nyní chce prodat. prodal.
I miliardáři ze Silicon Valley se bojí smrti – proto řada z nich financuje i výzkum týkající se prodloužení života – Sergey a Larry nejsou pozadu. Co když Calico (dceřinná firma Alphabet) opravdu objeví bájný elixír mládí?
Google jedním rozhodnutím může zlikvidovat celý trh – např. pokud by si usmyslel poskytovat například webhosting. Řadu svých služeb může kdykoli zrušit, omezit nebo zpoplatnit. Co když se Google změní free limity u Gmailu a službu zpoplatní, tak jako to provedl u Google Apps? Například před rokem Google znemožnil odesílání pošty přes cizí SMTP – nutí tak uživatele přejít doménu @gmail nebo si koupit Google Apps pro vlastní doménu. Gmail dnes používá 900 miliónů lidí – stěží si dokážeme představit co všechno za data, byť v anonymní formě má tak Google k dispozici. Nové směrnice typu GDPR sice omezují nákládání s osobními údaji, ale zároveň zvýhodňují firmy, které data sbírají pro sebe. Například když budete chtít měřit návštěvnost a chování uživatelů na webu pomocí třetí strany, tak budete muset mít od všech uživatelů souhlas. Google nebo Facebook to pro své měření nebudou potřebovat. Teoreticky se mohou služby přemístit i do jiné jurisdikce.
Už dnes výzkumníci z MIT zjišťují nižší dynamiku růstu začínajících firem – a jedním z nich i vliv monopolizace internetových služeb. Co když nakonec padne síťová neutralita? Kdo bude chtít uspět s novou službou, tak bude muset začít platit za to aby se mohl dostat k potencionálním zákazníkům? Možná jsem se nevšimli, ale v podobě Google už nám tu vyrostla druhá Standard Oil Company – zatím má monopol ve vyhledávání, s Facebookem se stanou jsou duopolem v oblasti reklamy. Ve světle těchto věcí mi není proti srsti astronomická pokuta 2,4 miliardy pro Google od Evropské komise. Rozhodně nejsem #jesuisgoogle jako David Špinar . S tím jak roste digitalizace čehokoliv, tak by Google mohl snadno upřednostňovat ve vyhledávání své další služby a produkty. S tím jak se akceleruje vývoj a šíření inovací, snadno by mohlo dojít k tomu, že digitálně budeme používat jednoho poskytovatele se kterým doslova budeme vstávat i usínat. Google Home je taková předzvěst.
. K Esther Dysonové se pak v krátké době přidalo i několik dalších drobnějších investorů. Dokončení první verze produktu trvalo déle než čekali, ale její uvedení jen pro zvané (každý uživatel mohli pozvat 25 dalších) slavilo rapidní úspěch. Jednu dobu se dokonce s pozvánkami obchodovalo. Každý měsíc se počet uživatelů zdvojnásobil. Pravý čas pro start prvního většího kola financování (seed), které se kvůli přelomu roku protáhlo a tak si tým zkrátil platy, aby mohl přežít o chvíli déle. Poučení první: investoři od půlky prosince do konce ledna prakticky nepracují. Podmínkou investorů bylo, aby se Jakub přesunul do San Francisca. Díky tomu, že žil několik let v zahraničí (a díky tomu měl manželku z Nového Zélandu) tak přestěhování i s dvouletým synem zvládnul bez problémů. Poučení druhé: Pokud můžete tak odjeďte do zahraničí na zkušenou nejméně na půl roku (ideálně díky Erasmu). I když odtržení CEO od svého týmu nemusí být na první pohled užitečné, tak Apiary to pomohlo se více zviditelnit v kalifornské komunitě. Nebylo složité se zúčastnit konferencí - díky tomu se Jakub potkal se zástupci firem Akamai nebo Microsoft a získal je jako zákazníky. Což by se mu z Čech nepodařilo – v Silicon Valley je běžné, že i velké firmy zkoušejí produkty malých startupů. Původně Jakub měl v úmyslu mít část programátorů i San Francisku, ale ukázalo se to jako nereálné. Špičkoví programátoři v USA si vybírají hvězdné projekty (autonomní auta, lety do kosmu) a pracovat pro malou firmu zabývající se drobným, ale šikovným nástrojem pro programátory pro ně není atraktivní. Jakub se přiznal i ke své chybě, že se pozdě začal věnovat budování obchodního týmu v USA , což ve svém důsledku vedlo k rozhodnutí k prodeji firmy. Dříve jsem to nechápal – věřil jsem, že Apiary by měli na víc. Přišlo mu to jako menší riziko než přijmout další investici a dosáhnout valuace ve řádu půl miliardy dolarů. Zkrátka se dá říct, že Jakub zcela jistě zdědil matematické vlohy po svém otci prof. 
