Weblog – novinky ze světa web 2.0

Inspirujte se

Weblog – novinky ze světa web 2.0 header image 1

Google bojím se tě

28.6. 2017 · Média

Už delší dobu mám takové nepříjemné mrazení z toho jak Google obsazuje stále více pozic okolo našeho života. Začalo to reklamou – v té má Google stále více než 90% příjmů a neustále roste. Prosadil v ní neúprosný aukční princip, kde vítězí ten kdo je schopen nabídnout nejvíc (ve skutečnosti je algoritmus o něco složitější). Netýká se to pouze reklamy ve vyhledávání –  ale v reklamní síti , mobilech a na Youtube. Google i díky vyhledávání bere tak vítr z plachet hlavně řadě médií – a ty snižují stavy redakcí a těch webových začíná vítězit laciný a banální obsah.  To jak používáme navigaci v mobilu a  wifi sítě umožňuje mít  Googlu detailní přehled o tom kde se fyzicky nacházíme.  V USA nyní Google bude mít k dispozici údaje o 70% platebních transakcí s kartou a dokáže tyto informace spojit se zobrazením reklamy a fyzickou polohou. Zadavatelé reklamy tak budou mít informace o tom, zda konkrétní reklama vedla k nákupu. Nic takového žádné jiné reklamní médium nemá.  Ohromně to posílí  reklamu na Youtube oproti televizím a přivede nové lokální zadavatele reklamy.

Google  mohutně investuje do strojového učení – které brzy bude umět tak dokonale plánovat zobrazení reklamy, že se jí budete řídit aniž byste to tušili. Tento trend potvrzuje i vlivný guru webové analytiky Avinash Kaushik (zaměstnanec Google) na svém blogu.  Nebude tak lepší za služby na webu platit raději penězi než reklamou? Nebo jsme na cestě se stát ovcemi, které se budou pást na službách zdarma, ale  pak budou slepě kupovat co jim jejich pán poručí?

Manažeři v bankách se děsí chvíle, kdy se Google nebo jiná technologická firma pustí více do bankovního businessu. Zatím složité regulace udržují banky v kramflecích, ale minimálně okolo PSD2 panuje v bankách v Evropě nervozita. Jednoduše by se jim mohlo stát, že Google se stane tím kdo bude obsluhovat koncového klienta a doporučovat mu které služby využít. Už nyní by to uměl lépe, levněji a bezpečněji než, kterákoli banka. Divize Fiber rozvádí do domácností ultrarychlou optickou síť – sice zatím jenom v USA, ale časem může začít konkurovat všem stávajícím poskytovatelům. S projektem balónů s internetem Loon se snaží přinést internet i do rozvojových zemí a zajistit si tak svou vedoucí roli i tam. Unie GSM operátorů zvažuje zavedení telefonů bez fyzických SIM – možná ještě netuší, že tím otevřou zadní vrátka Googlu a podobných firem a jim nezbyde než jen pronájem infrastruktury.  Možná ani to ne – se snižující cenou dopravy do kosmu (SpaceX) možná přijde čas na vypuštění stovek či tisíců družic, které nahradí pracně budované sítě pozemních vysílačů.

Další oblastí do které se Google pouští jsou samořiditelné vozy. Díky využití elektrického pohonu jsou nyní auta mnohem konstrukčně jednodušší a tak se do jejich konstrukce mohou pouštět i softwarové firmy.  Dokážu si představit scénář, že Tesla se dostane do potíží , tak ji Google koupí. Což už se mimochodem málem v roce 2015  stalo.  Pak se razantně přibliží doba, kdy opravdu nebudeme auta vlastnit, ale budeme si je přivolávat stejně jako dnes Uber akorát o dost levněji. Otázkou jestli to budou auta od Googlu, Applu , Uberu nebo Fordu či Toyoty.

Google nedávno změnil organizační strukturu – vše zastřešila holdingová společnost Alphabet a řada divizí se oddělila do samostatných firem, které mají samostatný reporting. Díky tomu je firma transparentnější pro velké investory – a zároveň je tak vystavena většímu tlaku na generování zisku. Což ve svém důsledku může vést k snaze o ukrojení ještě většího monopolu. První obětí je teprve nedávno koupená společnost Boston Dynamics, která je proslavená svými hrůzu budícími autonomními roboty běhajícími po dvou či po čtyřech v různém terénu – Google ji nyní chce prodat. prodal.

I miliardáři ze Silicon Valley se bojí smrti – proto řada z nich financuje i výzkum týkající se prodloužení života – Sergey a Larry nejsou pozadu. Co když Calico (dceřinná firma Alphabet) opravdu objeví bájný elixír mládí?

Google jedním rozhodnutím může zlikvidovat celý trh – např. pokud by si usmyslel poskytovat například webhosting. Řadu svých služeb může kdykoli zrušit, omezit nebo zpoplatnit.  Co když se Google změní free limity u Gmailu a službu zpoplatní, tak jako to provedl u Google Apps? Například před rokem Google znemožnil odesílání pošty přes cizí SMTP – nutí tak uživatele přejít doménu @gmail  nebo si koupit Google Apps pro vlastní doménu. Gmail dnes používá 900 miliónů lidí – stěží si dokážeme představit co všechno za data, byť v anonymní formě má tak Google k dispozici.  Nové směrnice typu GDPR sice omezují nákládání s osobními údaji, ale zároveň zvýhodňují firmy, které data sbírají pro sebe.  Například když budete chtít měřit návštěvnost a chování uživatelů na webu pomocí třetí strany, tak budete muset mít od všech uživatelů souhlas. Google nebo Facebook to pro své měření nebudou potřebovat. Teoreticky se mohou služby přemístit i do jiné jurisdikce.

Už dnes výzkumníci z MIT zjišťují nižší dynamiku růstu začínajících firem – a jedním z nich i vliv monopolizace internetových služeb. Co když nakonec padne síťová neutralita? Kdo bude chtít uspět s novou službou, tak bude muset začít platit za to aby se mohl dostat k potencionálním zákazníkům? Možná jsem se nevšimli, ale v podobě Google už nám tu vyrostla druhá Standard Oil Company – zatím má monopol  ve vyhledávání, s Facebookem se stanou jsou duopolem v oblasti reklamy. Ve světle těchto věcí mi není proti srsti astronomická pokuta 2,4 miliardy pro Google od Evropské komise. Rozhodně nejsem #jesuisgoogle jako David Špinar . S tím jak roste digitalizace čehokoliv,  tak by Google mohl snadno upřednostňovat ve vyhledávání své další služby a produkty. S tím jak se akceleruje vývoj a šíření inovací, snadno by mohlo dojít k tomu, že digitálně budeme používat jednoho poskytovatele se kterým doslova budeme vstávat i usínat. Google Home je taková předzvěst.

→ Žádný komentářTagy:

Příběh Apiary a tři poučení

27.4. 2017 · Start-upy

V dalším kole StartupGrindu si přišel popovídat Jakub Nešetřil a Ondřej Bartoš z  Credo Ventures. Akce se konala v Node5 a měla značnou účast. Apiary založil Jakub Nešetřil a  Jan Moravec, kteří spolu pracovali v GoodData. V roce 2010 se pro zábavu šli zúčastnit hackathonu s tehdy začínající platformou Node.JS a překvapivě hackathon vyhráli. I když měli pozitivní odezvu, tak se vrátili zpět ke své práci. Teprve přidělení akcií v GoodDatech (po určité době ve firmě zaměstananci dostávají určitý počet akcií) je nakoplo k tomu začít uvažovat o založení vlastního startupu. Strávili víkend nad hledáním vhodné oblasti až se nakonec vrátili ke svému nápadu z hackathonu. Jako první krok se přihlásili do několika akcelerátorů – byli natolik přesvědčiví, že je vzali do všech kam poslali přihlášku. Nakonec se rozhodli pro britský SpringBoard – šance na to, že budou vybrání byla cca 2%.  Nastalo kolečko mentoringu, akcí atd na kterém neměli moc času se věnovat vývoji produktu. Po skončení akcelerátoru začali hledat investory – řada z nich projevila zájem, ale nikdo z nich nechtěl být první. Ve světě venture kapitalismu to funguje tak, že se řada investorů při malé investici (řádově desítky tisíc dolarů) rozhodne spíše vyčkat na někoho kdo zainvestuje větší částku a připraví celou dokumentaci a oni se tak „bezpracně“ přidají.  Jakub byl v kontaktu s Ondřejem Bartošem z Creda, které se tehdy nazabývalo drobnými „angel“ investicemi a ten jim doporučil se zúčastnit české sekce Pioneer Festivalu ve Vídni. Klukům už došly peníze a chystali se oznámit konec svých snah, ale vyčkali s tím až po festivalu. Na něm se potkali s Esther Dysonovou (známá angel investorka – investovala i do GoodData) a tam jim dala první angel investici. Na setkání padla částka, ale nový majitel Oracle podrobně monitoruje i český tisk a nechci tím Jakubovi způsobovat komplikace (přece jen pořád viceprezidentem v Oracle :-) .  K Esther Dysonové se pak v krátké době přidalo i několik dalších drobnějších investorů. Dokončení první verze produktu trvalo déle než čekali, ale její uvedení jen pro zvané (každý uživatel mohli pozvat 25 dalších) slavilo rapidní úspěch. Jednu dobu se dokonce s pozvánkami obchodovalo. Každý měsíc se počet uživatelů zdvojnásobil. Pravý čas pro start prvního většího kola financování (seed), které se kvůli přelomu roku  protáhlo a tak si tým zkrátil platy, aby mohl přežít o chvíli déle.  Poučení první: investoři od půlky prosince do konce ledna prakticky nepracují. Podmínkou investorů bylo, aby se Jakub přesunul do San Francisca. Díky tomu, že žil několik let v zahraničí (a díky tomu měl manželku z Nového Zélandu) tak přestěhování i s dvouletým synem zvládnul bez problémů.  Poučení druhé: Pokud můžete tak odjeďte do zahraničí na zkušenou nejméně na půl roku (ideálně díky Erasmu). I když odtržení CEO od svého týmu nemusí být na první pohled užitečné, tak Apiary to pomohlo se více zviditelnit v kalifornské komunitě. Nebylo složité se zúčastnit konferencí  - díky tomu se Jakub potkal se zástupci firem Akamai nebo Microsoft a získal je jako zákazníky. Což by se mu z Čech nepodařilo – v Silicon Valley je běžné, že  i velké firmy zkoušejí produkty malých startupů. Původně Jakub měl v úmyslu mít část programátorů i San Francisku, ale ukázalo se to jako nereálné. Špičkoví programátoři v USA si vybírají hvězdné projekty (autonomní auta, lety do kosmu) a pracovat pro malou firmu zabývající se drobným, ale šikovným nástrojem pro programátory pro ně není atraktivní. Jakub se přiznal i ke své chybě, že se pozdě začal věnovat budování obchodního týmu v USA , což ve svém důsledku vedlo k rozhodnutí k prodeji firmy. Dříve jsem to nechápal – věřil jsem, že Apiary by měli na víc. Přišlo mu to jako menší riziko než přijmout další investici a dosáhnout valuace ve řádu půl miliardy dolarů. Zkrátka se dá říct, že Jakub zcela jistě zdědil matematické vlohy po svém otci prof. Jaroslavu Nešetřilovi, který je špičkový matematik a přednáší kromě mateřské UK po celém světě.
Poměrně zajímavé podíly v Apiary měli i zaměstnanci, takže v kancelářích v pražském Karlíně přibylo pár pracujích milionářů. Ne vždy je jednání s investory procházka růžovým sadem  - někteří z drobných nezkušených investorů udělali Jakubovi z života peklo. Poučení třetí: pečlivě si investory vybírejte a prověřujte, získejte reference. Jinak velký svět venture investorů v USA je tvrdý business – jsou v něm i více i méně čestní lidé – vyplatí se mít i zkušeného investora z Čech, který se Vám bude moc pravděpodobně věnovat více než venture investor z USA, který má stovky firem a podílů. Ondřej Bartoš z Credo si za poslední půl rok s Jakubem vyměnil cca 2300 emailů. Český investor bude mít přece jenom trochu větší zájem si nezkazit jméno, tím že by Vás vzal na hůl, což jinde nemusí až tak platit.  Dobrou zprávou pro české startupy je, že se Jakub vrací zpět do ČR (stále jako zaměstnanec Oraclu) a má zájem českým startupům pomoci i když možná zatím ne finančně.

→ Žádný komentářTagy:······

Re: Má smysl studovat vysokou školu

16.4. 2017 · Novinky

K tomuto článku mě vyprovokoval článek Jirky Rosteckého.  Jirka v něm zdůvodňuje svoje rozhodnutí pro ne-studium vysoké školy. Uvádí, zde řadu argumentů, které si podle mě vyložil nesprávně. Nemám mu to nijak za zlé, protože je mimořádně složité argumentovat proti něčemu co jste sami nevyzkoušeli.

První argument byly kontakty – Jirka má pocit, že cenných kontaktů i mimo VŠ nasbíral dost. Zásadní je ovšem jejich hloubka. Vysoká škola je obdobím, kde máte dostatek času vytvořit opravdové přátelství  - a to s lidmi, kteří jsou o něco více nadanější, schopnější, chytřejší než zbytek populace. Čím náročnější školu si vyberete, tím schopnější budou lidé kolem Vás. Řadu kontaktů a přátel si můžete najít i v zaměstnání nebo ve sportu, ale tam už bude složení lidí poněkud jiné (i věkově). Pokud začnete ihned po střední škole podnikat, tak si uzavřete i ten sociální okruh v zaměstnání. Bude Vás to limitovat jednak v tom, aby Vás někdo doporučil na významnější zakázku a budou se Vám obtížněji shánět lidé (spolupracovníci) u kterých VŠ má podstatnou roli. Na začátku podnikání to tak vnímat nemusíte, ale v pozdějších stadiích Vám to bude scházet.

Jirka několikrát zmiňuje povinnosti na vysoké škole a otázku jejich smyslu. Ano, na vysoké škole budete učit věci, které nebudete nikdy potřebovat a dokonce Vás z nich budou zkoušet.  A přesto to dává smysl – za 5 let na VŠ si skvěle vytrénujete frustrační odolnost. Zkrátka nedělat jenom věci, které Vás baví, ale které přesto musíte dělat. V podnikání jsou to kolikrát ty „neradostné“ věci hrají podstatnou roli.

Sebeorganizace - na většině VŠ se půl roku nemusíte denně učit a připravovat. Vše se pak zkoncentruje na několik týdnů zkouškového období, kde se musíte připravit na několik zkoušek a zorganizovat si čas , abyste vše stihli. Když to děláte opakovaně – vycvičíte si perkektně mozek, zvládnete tak za krátkou chvíli absorbovat řadu znalostí a jak je prezentovat. Na gymnáziu jsem měl spolužáka, který na tom byl se schopnostmi učení zhruba stejně jako já. Po té co vystudoval veterinu (mnohem náročnější školu než já) – tak se jeho schopnost si zapamatovat cokoliv znásobila.  Ve svém okolí vidím, že ti podnikatelé co nemají VŠ, tak mívají problémy s organizací svého času i času ostatních lidí. Chybí jim občas strukturované a systémové myšlení.

Zkouška jako nácvik obchodního jednání – i když se od ústních zkoušek na řadě škol pro neobjektivitu a  z části pro pohodlnost upouští, tak když se na ně podíváte jinou optikou, uvidíte, že v podstatě jde o to, že musíte zkoušejícího přesvědčit o tom, že daný předmět znáte. Je to stresující záležitost, ale v obchodním jednání jde o to samé. Musíte protistranu přesvědčit o tom, že má spolupracovat s Vámi. Mlácením prázdné slámy, neznalostí, nepřesvědčivým projevem to nezvládnete. Vyvrcholením tohoto tréninku jsou státnice – kdy jste před celou komisí. Jak moc se to liší, když budete sedět před představenstvem nadnárodní firmy a budete jednat o miliónovém obchodu? Takový soustavný trénink na VŠ je neocenitelný.

Řízení lidí – asi mi nikdo nebude odporovat, že management lidí je základním prvkem podnikání. Na VŠ  si to můžete díky působení v různých studenstkých organizací i klubech vyzkoušet bez toho aniž byste díky chybě přišli o peníze nebo zaměstnance.  Já jsem např. organizoval studentské plesy, byl jsem členem Akademického senátu. Vše mi dalo cenné zkušenosti jak jednat s lidmi a to nejen ty pozitivní, ale i řadu negativních.  Nestálo mě to krom mého času nic.

Posledním argumentem na VŠ byly jazyky. Ty se skutečně na VŠ neneaučíte, ale najdete zde jedinečné příležitosti. Můžete jít na rok studovat s Erasmem do zahraničí – kromě samotného jazyka, Vám to neuvěřitelně rozšíří obzory. V rámci studentské organizace AISEC si můžete vyzkoušet dobrovolnickou práci po celém světě.  Jako student VŠ můžete vyjet do USA nebo Kanady na 4 měsíce v rámci programu Work and Travel a pracovat tam. Skvělá příležitost pro studenty je tzv. stínování manažerů – já jsem tak třeba strávil týden po boku ředitele českého Microsoftu. Zkušenost to byla k nezaplacení.

Sebevědomí a ambice – co Vás bude více motivovat –  vzdálené ikony typu Marka Zuckerberga nebo Vás blízký kamarád, s kterým jste propařili nespočet studentských nocí, který právě prodal svou první firmu zahraničním investorům nebo vydělal první milión dolarů? Čím více obtížnější školu si vyberete a dokončíte ji, tím větší budete mít sebevědomí. Na rozdíl od firmy, kde jeden rok vyděláváte milióny a za dva roky jste v mínusu, Vám škola a titul zůstane. S velkou pravděpodobností tak budete mít z VŠ kamarády, kteří  Vám nasazují laťku mnohem výše, než ti ze základní nebo střední školy. Budete tak mít mnohem vyšší cíle a ambice než jenom překonat sousedy z malého města. Všimnul jsem si toho u několika zakladatelů startupů – ti z menších měst měli tendence se věnovat nejdříve českému trhu a až potom tomu zahraničnímu. Přitom  kdyby se zaměřovali na zahraničí rovnou, tak by se posouvali vpřed mnohem rychleji.

Na úplně jiný level se dostanete když budete studovat na některé z prestižních škol v zahraničí – otevře se Vám neuvěřitelný svět příležitostí viz můj článek o Columbia University.

V poslední době vidím mnoho mladých lidí, kteří se nechávají zlákat „jednoduchým“  podnikáním a myslí si, že budou vydělávat peníze jako youtubeři nebo tím, že budou přeprodávat levné cetky z AliExpressu.  Mají pocit, že nemusí nic moc umět a znát, nemusí se někde namáhat a učit a vše jak si přijde samo – stačí vydržet. Bohužel jsou ve velkém omylu a Jirkův článek tak  k tomu trochu přispívá.

Během podnikání se Vám zkušenosti nabyté na vysoké škole budou hodit i když zrovna znalosti to nebudou. Pokud máte vyšší ambice než jenom uspět ve svém rodném městě, tak bych Jirkovi i ostatním bych doporučil, aby přece jenom nějakou vysokou školu zkusili. A proč nezačínat hned s podnikáním při škole najdete tady.

Podělte se o svůj názor v komentářích.

→ 1 komentářTagy:·

Startup Ondřeje Fryce ve Walmartu

17.3. 2017 · Start-upy

wildzora

wildzora

Kupodivu bez povšimnutí českých startup médií prošla seed investice Ondřeje Fryce do americké firmy Wild Zora, která vyrábí masové a vegetariánské tyčinky bez lepku a přidaného cukru. Za měsíc po oznámené se firma dostala do finále televizní show Hatched , což je obdoba u nás známého pořadu Den D (pouze je více zaměřená na konzumní segment). Odtud byl už krůček do regálů WalMartu. Sice to ještě není do celé sítě, ale zatím jen do menšího počtu obchodů, kde si WalMart ověřuje prodejnost. I bez toho prodeje tyčinek vzrostly za poslední rok několikanásobně. V tomhle případě měl Ondřej pověstný Midasův dotyk .

Zajímal by mne příběh, jak se Ondřej Fryc k takové investici dostal, pokud se podaří získat jeho vyjádření do článku ho doplním.

Doplněno 23.3.:  Věc se má tak, že Zora Tabin je Češka (rozená Šabatová) s Ondřejem Frycem se znají přes svého manžela Joshuu už poměrně dávno. Detailně to popisuje Forbes ve svém článku, kterého jsem se dříve nevšiml.  Forbes si tak zaslouží pochvalu.

→ Žádný komentářTagy:

Startup z Letné s valuací přes 500 mil. USD

28.2. 2017 · Start-upy

2fresh

2fresh

Dne 28.2 uspořádala agentura 2fresh.cz jeden z řady jejich 2F TALK eventů Šimonem Paynem . O akci byl celkem zájem – sešlo se více než 50 lidí, které zajímal Šimonův příběh.  Šimon kdysi začínal jako grafik, ale to mu přestalo stačit a začal programovat. Což časem zvýšilo jeho hodnotu práce – byl schopen nejen web nadesignovat , ale i naprogramovat. Časem k tomu přidal i UX a užíval si celkem pohodový korporátní život v O2. Vždy měl ale sen vytvořit něco vlastního – a tak se jednoho dne rozhodl dát výpověď a odjel na delší dobu na Filipíny trénovat bojové umění.

Po návratu zpět začal pracovat na softwaru pro plánování směn ve Starbucks – ten se postupně uchytil ve všech kavárnách tohoto řetězce v Praze. Měl pouze jednu zásadní chybu – Šimon ho vytvořil zdarma a nedokázal ho do firmy prodat. Bylo evidentní, že potřebuje spojit s někým kdo prodej umí. Díky cestování se seznámil s americkým „info“ podnikatelem Clayem Collinsem, který hledal programátora, který by zrealizoval některé jeho nápady. Collins byl úspěšný markeťák, ale štvalo ho , že se jeho radami ostatní neřídí. Přibrali ještě starší harcovnici Tracy Simmons pro řešení operativy a řekli si, že vytvoří nástroj pro snadný návrh lead stránek – a protože neměli moc peněz – oslovili potencionální klienty a ti jim zaplatili dopředu 40 000 USD.  Tomáš se vrhnul do programování a během měsíce stvořil první použitelnou verzi (nejdřív jako plugin do Wordpressu). Následně vytvořili vlastní aplikaci a kontinuálně ji rozšiřovali a za necelý rok měli měsíční tržby ve výši 100 000 USD a tým 20 lidí.  Jejich firma LeadPages byla od počátku v zisku a tak neměli problém získat investici 5 mil USD hlavně jako zálohu na neočekávané situace. Šimon se chystal jet za zbytkem týmu do Minneapolis – ovšem k jeho překvapení ho z hranic USA vrátili zpět – na internetu si našli, že je spolumajitelem americké firmy a neměl business vízum.  Získat ho trvalo další rok, ale mezitím Šimon zjistil, že na to aby budoval úspěšnou firmu nemusí být nutně v USA nebo Silicon Valley – jde to i z  Prahy. V USA pak nakonec strávil na H1B vízum pouhý týden.  Za další dva roky  firma narostla na 160 lidí a získala další investici ve výši 27 mil USD (s odhadovanou valuací mezi 500 až 1000 mil USD) určenou převážně na akvizice konkurentů. Tomáš se tak vlastně znovu ocitnul v korporaci a tak se rozhodl se odejít (podíl si ponechal) a osvěžit jeden starý nápad a založil firmu ConvertPlayer.com – čistě jako bootstrap s pozvolným růstem.

Co Šimon doporučuje startupistům?
- svůj produkt neustále inovujte bez toho aniž byste sledovali (kopírovali) konkurenci
- musíte něco už pořádně umět – samotný nápad nestačí, na učení pak není čas
- na začátku se nebojte prvním zákazníkům zavolat a to i těm, kteří odejdou – získáte tak cennou zpětnou vazbu
- pokud máte ambice dělat globální firmu potřebujete umět opravdu pořádně anglicky
- i když jste v startupu kamarádi – jde pořád o business, berte tedy ohled na své soukromí
- problémy nejsou v technologii ani v marketingu – jsou vždy v lidech
- počítejte s tím, že prvních pár let Vám startup zabere většinu času
- nedělejte nic co nedokážete prodat (aspoň svým kamarádům)
- rozšiřte svůj okruh známých až za hranice

Akce se povedla a těším se další. 2Fresh by se nemuseli bát trochu své sebepropagace – čekal jsem, že na začátku o sobě něco řeknou.

→ 1 komentářTagy:·····

StartupYard DemoDay 2017 report

23.2. 2017 · Start-upy

startupyard

Letošní Demo Day StartupYardu byl zdaleka největší za celou historii – konal se ve kině Světozor . Pokud by nárůst pokračoval stejným způsobem, tak příště se bude muset konat v Kongresovém centru :-) . Velkou zásluhu na tom má úspěšná crowdfundigová kampaň na Fundliftu, která se pravděpodobně bude ještě opakovat. Enormní zájem o účast byl i z korporací, které zřejmě začaly více investovat a startupy se dostaly zřejmě do středu jejich zájmu.

Váženým hostem byl Mike Butcher z Techcrunche, který při své řeči několikrát rozesmál celé publikum. Bohužel novinářů z českých médií jsem tam moc nezahlédl. Mike měl pro startupy řadu chytrých tipů:

- primárně jde o to jestli Váš produkt stojí za to, než odkuď jste, proto odstraňte všechny zmínky o lokalitě – aspoň do té doby než budete za vodou :-) (hlavně vlaječky)
- je dobré získat trakci na trhu, který znáte – což může být i někdy domácí trh
- nezůstávejte doma napořád – a bezohledně vyražte do zahraničí (tj. myšleno bez ohledu na kamarády, přítelkyně, domácí pohodu
- důležité je použít letadlo – vyrazit tedy  o něco dál než do sousední země!
- doporučil článek o financování startupů

Mluvil rovněž o potřebné kultuře a ekosystému, jak moc je důležitá kultura sdílení a akceptace neúspěchu. Místo vytváření kopie Silicon Valley je mnohem efektivnější se na taková centra napojit. Klíčem k úspěchu je vytvářet clustery – fyzicky blízké lokality, kde se budou prolínat coworkingy, investoři i startupy. Je to tak mnohem jednodušší a efektivnější najít ty správné lidi i startupy.

Prvním prezentujícím byl startup Cryptelo.com , který za pomoci špičkového experta Dr. Klíma nabízí totálně bezpečný zabezpečený cloud i v in-house formě (prý lépe zebezpečený než SSL, které V. Klíma hacknul). Má už první klienty z řad právnických kanceláří, které přeci jenom asi nebudou nahrávat data  na Google Drive nebo DropBox.

Pokračoval Beeem , který využívá novinku od Googlu, která umožní přes Bluetooth vysílat URL, jejich aplikace umí zařídit vytvoření mobilního webu a spojit s konkrétním beaconem. Možná to má zajímavou budoucnost – např. v obchodech , kinech atd. Výhodou je, že uživatelé tak nebudou muset skenovat QR kód nebo instalovat aplikaci na to aby se něco dozvěděli nebo objednali (např. kafe ve Starbucks).

Další startup Feedpresso.com je v podstatě něco jako RSS čtečka, která Vám vybírá podstatný obsah z důvěryhodných zdrojů na základě AI a vaší předešlé zkušenosti.

Následoval Chatler.ai , který surfuje na populární vlně AI chatbotů  o kterých ovšem tvrdí, že nejsou ještě dost dokonalé (a má pravdu) – místo toho nabízí asistovanou AI, která lidským operátorům nabízí předpřipravené odpovědi. Podle social media manažera Coca Coly je to tak skvělý nástroj, že by pro to i zabíjel. Aktuálně hledají investici 350 000 EUR.

Další z AI byl Dite Gashi se  Decissio.com , které pomáhá venture investorům v rozhodování za pomoci AI.  Být venture investorem, tak bych to zkusil – člověk nikdy neví. Otázkou zda se mu podaří získat dostatek dat.

OuiBring vystavěli startup okolo jednoduché věci – jak jednoduše dovézt věci, které se nedají objednat přes půlku světa. Otázka zda to stačí na to, aby to bylo životaschopné – přece jen dosáhnout kritického množství nebude tak easy.

Jako poslední vystoupili Rossum , kteří vyvinuli něco co už zdánlivě existuje – spolehlivé strojové čtení faktur. Něco takového nabízí už řada firem, ale dosud to jednoduše a spolehlivě nefunguje žádné. Proto asi také už dostali první investici od Mitonu.

Na příští DemoDay se můžeme těšit v prosinci a bude to na téma Deep Tech. Howgh.

→ Žádný komentářTagy:······

Brexit, Trump a Facebook a vaše osobnost

5.2. 2017 · facebook

Na začátku stojí jedna z mnoha teorií osobnosti u které se vžil název „Big Five“, která představuje 5 rozměrů osobnosti:
1) otevřenost vůči zkušenosti – lidé s vysokou měrou této vlastnosti jsou zvědaví, kreativní, vnímají estetické podněty
2) svědomitost – jedná se o sebekontrolu – lidé s tímto rozměrem jsou dochvilní, výkonní a cílevědomí
3) extraverze – opakem je introverze
4) přívětivost – nejvíce o tom vypovídá ochota pomáhat dalším
5) neuroticismus – to vyjadřuje jak člověk prožívá negativní emoce
Psychologové pro zjištění těchto rozměrů používají relativně dlouhý dotazník.

Původem polského vědce M. Kosinského napadlo využít dostupná data z Facebooku o uživatelích a ověřit zda nich dokáže určit osobnost stejně spolehlivě jako u dotazníku. Vytvořil tedy jednoduchou Facebookovou aplikaci, kde uživatelé zodpovídali otázky a následně si mohli zjistit jaká osobnost jim vychází. K jeho překvapení si testem postupně prošly milióny uživatelů a on tak získal unikátní výsledky.  Ze znalosti pouhých 68 Likes od jednoho uživatele dokáže s poměrně vysokou spolehlivostí určit barvu kůže, sexuální orientaci, inteligenci a dokonce i to zda se se rodiče takového uživatele rozvedli. Z většího počtu Likes dokázal zjistit i věci , které znají jenom rodiče a dokonce i víc než si o sobě ví sám uživatel. Krátce po publikování jeho výzkumu Facebook změnil výchozí nastavení pro veřejnou dostupnost Likes, ale Kosinski díky velkému datasetu dokáže stejné informace zjistit i z dalších dostupných dat – jako počet přátel nebo počet fotografií.

Eminentní zájem o jeho data projevila firma Cambridge Analytics, ačkoliv jí Kosinski data nezpřístupnil, tak jí nic nezabránilo firmě použitou metodologii zkopírovat. Poprvé s ní uspěla v kampani pro Brexit pro hnutí Leave.eu.  Zmínku o firmě raději hnutí z webu stáhlo, ale je stále k dispozici v Google cache. Následně firma pracovala pro senátora Teda Cruze a jeho prezidentskou kandidaturu – prezentaci šéfa této firmy Alexandra Nixe můžete shlédnout v tomto videu. Asi nikoho nepřekvapí, že následně firma začala pracovat pro Donalda Trumpa. V našich senátních volbách jsem jednomu senátorovi v druhém kole s FB pomohl – sice ne tak sofistikovaně, ale i tak to skončilo úspěchem. Vsadil bych se, že Cambridge Analytica se objeví i letošních volbách u nás. Zajímalo by mě zda se psychometrika objeví u v komerčních produktech – třeba u Socialbakers (něco takového by jim mohlo vytrhnout trn z paty.

→ Žádný komentářTagy:·····

10 nejlepších evropských startup konferencí

3.1. 2017 · Start-upy

konference


Největší středoevropská akce zaměřené na startup networking se koná ve Varšavě https://www.wolvessummit.com 28.3. až 29.3. 2017. Startupy mají šanci si zorganizovat až desítky 1:1 schůzek.

Daleko není ani na  Startup Summit v Berlině od 7.4. do 8.4. 2017  - ještě stále jsou otevřené přihlášky na pitch competition.

17-18.5. se koná v Londýně se koná už 37. ročník konference Business Startup (je vidět jak Velká Británie je napřed). Výhodou je, že vstupné je zdarma. Stačí se zaregistrovat na http://www.bstartup.com/ Každoročně zde vystavuje na 350 vystavovatelů, na které přijde 25 000 návštěvníků. Akci doprovází desítky workshopů a doprovodných akcí.

Velmi vlivnou akcí je TechCrunch Disrupt, která se koná kromě USA i jednou za rok v Evropě, nejčastěji v Londýně.  Bohužel lístky stojí až 1200 liber. Letošní termín zatím není znám, ale většinou se koná na podzim nebo v zimě.

Dalším klonem americké verze je The Next Web 18-19.5 2017 v Amsterodamu. Je to taková dost hype akce, ale musí se nechat , že startupy, které zde měly launch, tak od roku 2006 naraisovali více než 2 miliardy USD od předních venture investorů.

Nejbližší významnou startup konferencí je https://pioneers.io/ ve Vídni – letos bude 1 a 2. června. Jako startup máte šanci se získat  lístky  zdarma a když budete mít štěstí tak zde můžete i vystavovat, jinak early access lístek stojí 990 EUR.

Údajně nejbláznivější konference PirateSummit se bude konat 6-7. sprna 2017 v Kolíně. Na rozdíl od ostatních se jí můžete účastnit na pouze po schválení žádosti.

Jednoznačně největší konferencí je https://websummit.com , který se bude letos konat v Lisabonu 6. až 9. listopadu. Nově se skládá v podstatě z 21 různých „subkonferencí“ zaměřených na různá témata. Vstupné se pohybuje řádově v tisísích EUR.

Jak organizátoři uvádějí – konference v nejzasra…jším ročním období Slush se koná 30.11-1.12. 2017 v Helsinkách. Loni výherci startup soutěže mohli získali 650 000 EUR investici, což je jednoznačně největší výhra.

Otázka visí nad pařížskou konferencí LeWeb, kterou si zpět koupili její zakladatelé v  srpnu 2015, ale zatím další ročník neuspořádali.

Víte o nějaké další? Napište do komentářů.

→ Žádný komentářTagy:········

Losing the Signal – vzestup a pád Blackberry

26.11. 2016 · Novinky

Losing_the_Signal

Losing_the_Signal

Kniha je strhující příběh o tom vzestupu a pádu firmy kanadské firmy Research in Motion, nyní známé pod názvem Blackberry. Firmu založil v roce 1984 Mike Lazaridis se svým spolužákem Douglasem Freginem. Firma počátkem 90. let byla jediná, která se v Severní Americe zabývala bezdrátovým přenosem dat. Vyvinula řešení pro obchodní cestující, kteří tak mohli přijímat objednávky a bezdrátově je odesílat na centrálu. Později se k zakladatelům přidal v roce 1992 Jim Balsillie – ambiciózní a tvrdý obchodník s MBA titulem z Harvardu.

Přelomovým výrobkem byl v roce 1999 Blackberry pager – který uměl přijímat a odesílat emaily z MS Exchange serveru a navíc šifrovaně. Bylo to možné jenom díky tomu, že emaily byly odesílány pomocí jejich softwaru a přes jejich infrastrukturu. Za přenos dat si mohli mobilní operátoři účtovat zákazníkům něcon navíc a proto také všichni z nich souhlasili s tím, že firmě RIM budou platit měsíční poplatek 10 USD za každého zákazníka. Následoval první smartphone Blackberry 957. Během dvou let 1999 až 2001 po uvedení na trh se tak příjmy firmy zvedly osmkrát. Pro CEO z Fortune 500 neexistovala jiná varianta než Blackberry. Mobilní operátoři z celého světa stáli ve frontě až na ně dojde řada.
Chytrou fintou nabídnul RIM výrobcům telefonů spolupráci , kterým se mohli zapojit do jejich ekosystému. Nikdy ji ovšem nemysleli úplně vážně a dokázali tak díky tomu Nokii a Samsung zpozdit o dva roky s vývojem vlastního řešení. V roce 2005 tak Motorola, Nokia ani Palm neměli pohodlného emailového klienta. Blackberry tak zcela dominoval trhu se smarthphony.

Pak ovšem přišla rána – patentovému trollovi se podařilo v roce 2006 vysoudit přes 600 miliónů dolarů – spor se táhnul několik let a firmě hrozilo, že bude muset platit každoročně 8,5% z obratu na licenčních poplatcích. Což by firmě prakticky vymazalo veškerý zisk. Další ranou byl účetní skandál s antidatovanými opcemi na pro zaměstnance. To vrazilo klín mezi Lazaridise a Balsillieho , kteří dosud sdíleli současně post CEO. Do té doby takto neobvyklá kombinace fungovala skvěle, ale pak se začínala čím dál více zadrhávat.

Do toho přišlo uvedení iPhonu s vlastnostmi o kterých Lazaridis pochyboval – jako krátká výdrž baterie, provedení bez klávesnice, vysoká spotřeba dat atd.  Ovšem obrovská poptávka (i když zatím v USA) dala za pravdu Stevu Jobsovi – a tak RIM byl pod tlakem představit svou vlastní verzi dotykového telefonu. Extrémně krátká doba vývoje se podepsala na  jeho na mizerné kvalitě. V té době bylo i evidentní, že jejich dosavadní operační systém založený na Javě je brzdou vývoje dalších aplikací. Snažili se to změnit akvizicí firmy QNX, ale vývoj nového operačního systému vnesl do firmy chaos. Dokladem toho bylo i uvedení nedodělaného tabletu Playbook, který nakonec musel být stažen z trhu.  Ještě v roce 2010 měla s 22 milióny uživatelů více než 37% amerického trhu s chytrými telefony. Firmě se stále dařilo i na mezinárodním poli, ale na scéně se objevil další významný hráč – Android a během roku 2011 překonal počet uživatelů Blackberry.

Ranou do týla byl i masivní výpadek služeb v roce 2011 – zrovna v dobu uvedení nové generace iPhonu. Jim Balsillie tušil, že výrobou hardwaru nebudou schopni konkurovat gigantům jako Samsung a Apple a navrhoval otevření komunikačního nástroje Blackberry Messenger i pro ostatní platformy. Kvůli strachu o udržení stávajících zákazníků se to ovšem stalo až za dva roky. Mezitím to umožnilo vyrůst gigantům jako Whatsapp či Viber . Kvůli tlaku akcionářů bylo oba CEO Lazaridis i Balsillie  nuceni odstoupit ze svých postů. Firma musela masívně propouštět a také se jí nepodařilo udržet krok s konkurencí s operačním systémem od QNX a opustila i výrobu hardwaru. Dnes Blackberry prodává upravené Android telefony a soustředí se na dodávání zabezpečené komunikace pro velké korporace.

I když příběh nekončí ideálně – je to skvělý příklad jak malá firma dokázala vybudovat globálního hráče, který jednu chvíli dokázal konkurovat zavedeným gigantům. Poučit se z chyb ostatních je mnohem užitečnější než se pokoušet kopírovat úspěchy. Doporučuji knihu všem, kteří mají co do činění s prací v technologických firmách.

→ Žádný komentářTagy:······

Pitching & Investment Night at K10 – report

18.11. 2016 · Start-upy

V rámci Týdne podnikání proběhl 16.11.  pitching večer v coworkingu K10, který se nachází v nádherné vile vedle Havlíčkových sadů (a vedle ultimátní rezidence Pavla Tykače :-) ). Za investory zde byly přítomni Václav Dejčmar (co-owner RSJ, Credo Ventures)  Michal Mička (co-owner DRFG, CEO Incomming Ventures),  Jaroslav Trojan (ex Credo Ventures, co-owner Equus),  Ladislav Karkoška (ex ITEG, co-owner Frankl Pharma, K10), David Špinar (ex Google, ex H1, CEO Miton).

Ze startupů bylo vybráno 8 kandidátů – nutno říct, že na poslední chvíli – řada z nich obdržela telefonát o účasti až v 9 hodin večer předcházejícího dne. Jako první vystoupil Jakub Chromec z Byzance , kteří se věnují rozhraní mezi IoT a cloudovými službami. Jakub prezentaci neuměl nazpaměť a působil díky tomu trochu zmateně. Chyběl v ní srozumitelný příklad využití jejich služeb pro netechnické publikum a srovnání s konkurencí. Startupů věnujících se i hardwaru je ČR velmi málo a tak si jejich úsilí vážím. V zahraničí by jejich úsilí mohlo mít tak mnohem větší dopad.

Další v pořadí byl Alexander Bruna z CerebroAd kde integrují různé reklamní platformy do jednoho user friendly rozhraní nad kterým běží reporting. David Špinar jim oponoval, že na vývoji obdobných platforem pracuje v Google 6000 programátorů a stovky dalších v jiných firmách. Nicméně CerebroAd už mají první stovku platících zákazníků po Evropě, kteří oceňují jejich jednoduché a levné řešení.

Dalším prezentujícím byla Markéta Bláhová z Daytripv poměrně krátké době (cca rok a něco) dokázali získat více než 8000 turistů, které svezli jejich privátní řidiči mezi evropskými městy včetně zastávek na různých pamětihodnostech. Po právu se tak DayTrip stal vítězem celé akce.

Zendoro přišel představit Tomáš Juchelka. V jednom portálu integrují celý proces  prodeje nemovitosti – mnohem levněji než běžné realitní kanceláře. Investory trochu překvapil, že počítal s tím, že za rok zrealizuje pouze necelých 100 transakcí. Nejtěžší je ovšem najít zákazníky, kteří se zrovna chystají prodat nemovitost.

S opravdovou revolucí v elektronickém vzdělávání přišel Petr Slípek se svým projektem Toglic. Podařila mu neuvěřitelná věc – daří se mu nenásilně přesvědčovat učitele, aby začali jeho řešení používat. Dokáže jim totiž ušetřit práci s přípravou úkolů, které sami dobře znají. Do elektronického světa přináší interaktivitu mezi žáky – což si myslím, že je unikátní koncept i z světového pohledu.

Právník a ekonom Richard Malovič se několika kamarády založil firmu Whalebone , která se věnuje kybernetiké bezpečnosti na úrovni DNS. Ještě jako student Richard uklízel ulice v Oxfordu a neostýchá se s tím pochlubit ani na svém profilu na Linkedin. Je vidět, že nebojí žádné práce a to je určitě klíčová vlastnost pro úspěšného podnikatele a startupitu.-

Vnést moderní způsob komunikace mezi pacienty a lékaři se snaží řešit Doki , které představil Petr Kopřiva, ale jinak rovněž patří do stáje Richarda Maloviče.  Jako poslední startup vystopoupili   boatify.me , kterému se budu věnovat více v samostatném článku v budoucnu.

→ Žádný komentářTagy: