Weblog – novinky ze světa web 2.0

Inspirujte se

Weblog – novinky ze světa web 2.0 header image 1

Zákaznický servis a přeprava balíků v ČR

15.4. 2016 · Novinky

ppl

Na českém trhu s balíkovou přepravou dominuje stále Česká pošta (cca 50%) následuje PPL s podílem cca 25% , dalším je DPD, který může mít tak 10-15% , na čtvrtém místě je  GEIS a další menší firmy. Z těchto hráčů má se daří zvětšovat tržní podíl pouze jednomu.

České poště podíl průběžně klesá, protože nedokáže spolehlivě doručovat tzv. „Balíky do ruky“ nemalá část z nich končí místo na adrese příjemce k vyzvednutí na poště. Zatímco u PPL nebo DPD  se kurýři aktivně snaží o doručení (a jsou na tom finančně motivováni) a jsou schopni doručit napoprvé odhadem více než 90% zásilek. Zatímco u České pošty není neobvyklé, že se to podaří jenom u 70% zásilek. Jak doručování může někdy vypadat popsal před několika lety Patrik Zandl.

Není složité určit kdo z druhé dvojice PPL a DPD se daří zvyšovat tržní podíl. DPD má moderní webové stránky, fungující mobilní aplikace i jejich obchodní oddělení se snaží. Když jsem před několika lety poptal jejich služby, dostal jsem téměř obratem zajímavou nabídku, kterou jsem využil jenom jednou a víc už jsem jejich služby nepoužíval. Od té doby mi aspoň jednou za rok zavolá jejich obchodník  a zeptá zda nějaké služby nepotřebuji. Od České pošty ani od PPL jsem se takové pozornosti nedočkal.

Pokud by existovala soutěž o nejzastaralejší firemní webové stránky společností s obratem nad miliardu, tak by PPL zcela jistě vyhrálo. Stránky vypadají jako kdyby se od vzniku firmy koncem devadesátých let vůbec nezměnily. Na titulní stránce najdeme hned dva výrazné odkazy na neexistující mobilní aplikace.  Zrovna nedávno se novým ředitelem PPL stal  ing. Chvátal, tak možná se brzy dočkáme změny. Možná by se našla i  webová agentura, která by webové stránky ráda udělala zdarma a místo těch neexistujích aplikací by tam měla své logo.

→ 1 komentářTagy:

StartupYard Demo Day 2016

7.4. 2016 · Start-upy

Dne 6.4.2016 proběhl StartupYard Demo Day v Royal Theatre na Vinohradech. Na úvod vystoupil Cedrix Maloux s působivou prezentací o StartupYardu – zájem o vstup se za poslední dva roky razantně zvednul – v tomto posledním běhu se do něj hlásilo 306 projektů. Pravděpodobnost neúspěchu u startupu se pohybuje kolem 90% – ty co projdou StartuYardem tak se jim pravděpodobnost sníží na 34%. Prvních 20 dnů programu mají startupy intenzívní mentoring od cca 100 mentorů – což řadě zcela jistě přeorá původní záměr.

Dalším řečníkem byl Mergim Cahani z startupu Gjirafa, který úspěšně válcuje Gooogle na albánsky mluvícím trhu. Předcházelo tomu ovšem dva roky tvrdé práce, včetně krize, kdy na poslední chvíli investor změnil vedení a zrušil plánovaný kontrakt. Nedávno se jim podařilo získat investici 2 mil. USD a pokračují dál v tažení.

Jako první startup se představil ClaimAir, který zautomatizoval vymáhání náhrad za zpožděné lety a ztracené kufry u aerolinek. Mě to nepřijde úplně jako sympatický business – takový racketeering v rámci zákona. Jejich velký úspěch bude znamenat peklo pro aerolinky – ve svém důsledku by to mohlo vést i ke zdražení letenek.

Další byli Satismeter , kteří chytrým způsobem zjišťují zákaznickou spokojenost a díky tomu dokáží snižovat odchody zákazníků. Přesvědčili už řadu TOP zahraničních firem z oblasti SAAS a mají tak našlápnuto k razantní expanzi. Podstatné pro ně bude se zaměřit na ten správný segment a v něm excelovat.

Pokračoval Pavel Konečný z NeuronSW , kteří se zaměřili na věci okolo umělé inteligence, deep learningu a neuronových sítí, ale vybrali si zpracování zvuku.  Dokážou například na základě poslechu převodovky auta zjistit závadu dřív než si ji všimnete vy nebo mechanik.  Jejich projekt se už objeví u českého výrobce 3D tiskáren, kde bude detekovat možné závady a problémy. Pokud se jim podaří přesvědčit jednu automobilku a získat investora (hlavně na cloudový výpočetní výkon)  tak  za pár let si bude jejich systém s námi povídat v callcentru.

Speedifly jsou původem z Bulharska, ale to jim nebrání dobře rozumět britským „millenials“ – věří, že jim dokáží nabídnout personalizované zážitky (letenku + ubytování) lépe než dosavadní prodejci , kteří se zaměřují jenom na ceny a slevy.

Marek Nový představil revoluční způsob přehrávání videí s lépe integrovanou reklamou přímo ve videu – Stream.plus – doufám, že s ním uspějí dříve než jim jejich chytrý nápad někdo vyfoukne.  Následovali Toteminteractive.com původem z Polska – ti přináší interaktivitu do elektronických displejů. Příště už tenhle prank od Adobe bude jednodušší zařídit.

Na nápad NeuronAd – vytvořit reklamní síť , která obejde adblockery reagoval publicista Daniel Dočekal tímto tweetem:

Boatify naskočilo na vlnu AirBnB pro X (za X si dosaďte cokoliv co lze pronajmout) a poměrně inovativním způsobem propojuje majitele jachet a jejich pronajímateli. V nabídce mají už 280 lodí a plánují „road“  trip lodí po Středozemí.

Poslední startup  SALUTARA založili veteráni z OVBfinance (asi je už přestalo bavit přebouchávat pojistky a prodávat pojištění jako investici :-) )  a vrhli se na slibný svět lékařské turistiky. Kdyby se jim v budoucnu podařilo přesvědčit nějakou soukromou americkou pojišťovnu, tak se jejich služba může stát  miliardovým businessem. Svým způsobem by se k těm pojistkám nějak vrátili zpět :-) .

Závěrem musím říct, že všechny pitche byly přesvědčivé a na řečnících bylo vidět, že mají natrénováno – každý z nich sklidil upřímný potlesk. Oproti minulým rokům téměř všichni již mají založenou firmu ve Velké Británii a jsou tak připraveni pro získání zahraniční investice.  Nebylo by na škodu, kdyby takový Demo Day pro uvedené firmy pomohla třeba CzechICT uspořádat v Silicon Valley či v Londýně.

→ Žádný komentářTagy:

Proč plavat mimo český rybník

21.3. 2016 · Start-upy

K napsání článku mě inspiroval rozhovor na se zakladateli aplikace Freelo na  mladypodnikatel.cz .  Freelo je zajímavá aplikace na řízení projektů, kterou vyvinula parta 3 kamarádů. Dokázali se poučit z předchozích projektů a než se do práce pustili, tak si udělali průzkum mezi potencionálními zákazníky. Podařilo se jim tak vytvořit aplikaci, kterou její uživatelé oceňují.

Zakladatelé trpí něčím co bych nazval „českým syndromem“ – chtějí nejdříve vyzkoušet český trh a až pak se vrhnout do zahraničí. Nemyslím to nijak zle, ale pozoruji to často u firem,  které sídlí mimo Prahu.  Lidé, kteří žijí nebo pracují v Praze mohou mají zřejmě více možností jak se potkat s ostatními startupisty na různých akcích a mají asi jaksi blíž k mezinárodnímu businessu. Jinak si to nedovedu vysvětlit.

Když jsem byl mezi startupisty v Bulharsku, tak se žádný z nich se nezaměřuje jen na bulharský trh. V minulých letech totiž až 20% Bulharů pracovalo v zahraničí. Úspěšní zakladatelé bulharských firem  většinou mají praxi v zahraničí nebo v mezinárodní firmě. U českých startupů tomu tak většinou není – na rozdíl od Bulharů jsme se v minulosti měli poměrně dobře a lidé se znalostí IT nemuseli uplatňovat své znalosti v zahraničí.

Připravit anglickou verzi vedle té české aplikace nepředstavuje žádné velké náklady. Firmě to tak umožní se od začátku učit se novým dovednostem a poznávat fungování zahraničního trhu. Celé firmě to tak pootevře oči tím správným směrem – například nezapomenout na časové pásma v aplikaci, využití CDN (content delivery network atd.)  Mohou  být už od začátku v anglickém indexu Google a pracovat na linkbuildingu. Nejpodstatnější vždycky zůstane učicí křivka – ta s anglickou verzí poroste hned od začátku. Můžete si říct – co na tom, pustíme se do toho za rok nebo dva. Jenže rok či dva jsou v technologickém světě strašně dlouhá doba. Ve oblasti webových služeb a aplikací je silná tendence k monopolizaci – a když budete váhat, tak zítra se může stát, že stejnou službu nabídne Google nebo Microsoft a vy už budete mít výrazně nižší šance uspět.

Počet anglicky mluvících lidí je více než 400 miliónů, angličtinu jako druhý jazyk ovládá minimálně dalších 400 miliónů, podle některých odhadů až 1 miliarda. Což představuje trh , který je až 150x větší než ten český. Je tam sice větší konkurence, ale nikoliv stopadesátinásobná. Ve skutečnosti je ten trh ještě větší – 399 Kč totiž pro americkou nebo britskou firmu představuje daleko menší položku v rozpočtu (za neomezený počet uživatelů je to i tak nízká cena, podle mě neudržitelná při velkém počtu firem).  Nemluvě o tom, že internet není zdaleka jenom anglický – zajímavý počet uživatelů je mluví španělsky, portugalsky či arabsky – to často americké startupy vůbec nezajímá. Firmy z Evropy v tomto mají výhodu – s jazykovými verzemi počítají od začátku.

Doufám, že i další schopní programátoři a podnikatelé si uvědomí své komparativní výhody a začnou od začátku myslet na zahraniční trh. Přeju klukům z Freelo , aby se někdy tou konkurencí Basecampu opravdu stali.

→ Žádný komentářTagy:··

Řízení rizika v podnikání

6.3. 2016 · Novinky

Když se několik mých známých dostalo do problémů v podnikání, které nezavinili tak jsem rozhodl napsat tento příspěvek. Obdobné příběhy najdete i jinde například tady nebo více mediálně známý tady. Průhěh je vždy stejný – na začátku je úspěšné podnikání , pak komplikace s odběratelem (nejčastěji nezaplacení) a pak krach.

Mnoha těmto příběhům se dá předejít pokud začnete v podnikání skutečně řídit riziko. To nejčastější riziko spočívá v nezaplacení. To nikdy spolehlivě nemůžete vyloučit ani se vůči němu na 100% pojistit, pokud si nenecháte platit předem. Dá se však rozumně snížit – když budete držet několika následujících zásad:

1)  Smluvní dokumenty – vyplatí se investovat pár tisíc, aby Vám právník připravil správnou objednávku, smlouvu, obchodní podmínky. Překvapuje mě kolik podnikatelů to zanedbává. Nezapomínejte ani na dokumentaci toho, že jste práci nebo produkt předali. Pokud budete mít smluvní dokumentaci v pořádku, usnadní Vám to vymáhání případné pohledávky.

2) Zálohy –  ne vždy je možné si platbu zálohy sjednat, ale pomocí i malé zálohy si můžete ověřit platební morálku a disciplínu. A v neposlední řadě si můžete ověřit zda člověk s kterým jednáte, skutečně v dané firmě pracuje a má pravomoc uzavírat smlouvy či objednávky.  Budete si divit, ale kamarádovi do autosalónu přišel člověk, který vystupoval za firmu, která se chystala podnikatelský záměr v přepravě a nákup několika vozů.  Vypůjčil si tak zdarma auto (podepsal smlouvu). Když ho nevracel a pořád měl nějakou výmluvu – tak věc oznámili na policii, kde zjistili , že se jedná o celostátně hledaného pachatele. Začínající firma neměla webové stránky, akorát informace o záměru byly zmíněné v televizním pořadu. Když pak vypátrali kontakt na firmu tak o daném člověku samozřejmě nic nevěděli. Příběh skončil dobře – auto se jim pachatel nakonec i s klíčky nechal na benzínce.
Proto i minimální záloha takové vykuky odradí.

3) Prověřování – dnes existuje řada veřejných rejstříků, které Vás mohou upozornit na různé nesrovnalosti. Existuje šikovná služba službu
www.creditcheck.cz , která  umí přes IČO prověřit víc než desítku registrů najednou.  Neexistence negativního záznamu neznamená spolehlivou firmu – ale pomůže Vám to odfiltrovat rovnou ty největší průšvihy. Další možností jsou i sociální sítě – ty Vám někdy mohou i zachránit i život. Pro mezinárodní obchod můžete využít služeb  Dun & Bradstreet u nás v ČR zastoupena firmou Bisnode.  Jeden známý internetový podnikatel a investor  by Vám mohl vyprávět , jaké je to naletět podvodníkům a přežít únos.

4) Finanční polštář – peníze se mají točit – říkají podnikatelé, ale je lepší si nějaké otočení odpustit a ponechat si finanční rezervu. I malá rezerva Vám často může vytrhnout trn z paty. Jako záloha se Vám může hodit i kontokorentní úvěr v bance.

5) Organizace podnikání – snažte se mít v podnikání pořádek, tak aby jste mohli jednoduše některé činnosti delegovat v případě potřeby.  U vážné nemoci nevíte jak se Vám to může hodit – dobře to ilustruje článek B. Rektorové Můžete si dovolit nádor? Jak si nastavit procesy dobře popisuje Robert Vlach v tomto článku.

Všichni známe pravidlo tzv. diverzifikace investic – (tj.  nemít všechna vejce v jednom košíku) – to samé platí i pro Vaše odběratele či dodavatele. Většinu zakázek máte pouze pro jednu firmu? V tom případě s ní sdílíte stejná  ne-li vyšší rizika.  Nechápu proč to zemědělec B. Rada nevzal v potaz – snadno ho tak mohl Agrofert ovládnout.

Rovněž je vhodné se zamyslet nad formou svého podnikání – jako živnostník ručíte veškerým svým majetkem, proto si  pečlivě proberte všechny možné scénáře. Máte zaměstnance? Co nemoc či vážný úraz, budete moc podnikat dál? Máte rodinu? Pokud potenciálních rizik je hodně, stojí za úvahu zda nezaložit společnost s ručením omezeným. V případě nezaviněných komplikací Vám tak neúspěch v podnikání nezničí partnerský a rodinný život. Podnikání vyžaduje vždy určitou míru rizika – nedá se všem vyhnout, ale dají se řídit.

→ Žádný komentářTagy:

E-rezidentem v Estonsku

13.1. 2016 · Novinky

estonsko e-residency

ID karta

Estonsko je nejsevernější ze všech pobalstkých republik, má 1,3 miliónu obyvatel. Při odtržení od Sovětského svazu v roce 1991 vsadila na rozvoj technologií a internetu. Zatímco u nás v roce 2001  probíhal pochybný projekt „Internet do škol“, tak v Estonsku měli již v roce 1997 připojeno na internet 94% škol. Od roku 2002 je pokryta většina obydlených oblastí WiFi, od roku 2007 probíhají volby elektronicky. Všichni občané jsou vybaveni čipovou kartou s pinem a tak 94% z nich podává daňové přiznání online. Zabere jim to průměrně 5 minut, protože většinou údajů poskytnou automaticky místní banky. Daněmi a volbami to nekončí – Estonci stejnou kartu používají u lékaře, recepty  a dokonce i pro parkování a městskou dopravu, o katastru nemluvě.

Tento koncept e-govermentu přináší jednu zajímavost – odděluje fungování státu od  jeho fyzických hranic. Estonská vláda i soudy již od roku 200o funguje bez papíru. Pro to aby zákon  vstoupil v platnost – stačí elektronický podpis prezidenta, u nás zákon musí prezident fyzicky podepsat a pak se musí vytisknout ve Sbírce zákonů. Tvorba všech zákonů probíhá rovněž elektronicky a všechny změny jsou dostupné ihned online.  Je přesně vidět, kdo co měnil,  přidal atd . což omezuje různé lobbistické a korupční tlaky.  V Estonsku žije poměrně velká ruská menšina a tak obavy z Ruska jsou zde na místě.  Proto estonská vláda připravuje záložní zahraniční lokalitu pro umístnění e-Govermentu, tak i kdyby se objevili  neznámí zelení mužíčci jako na Krymu, tak se vláda může sebrat, spustit záložní lokalitu a odjet do Karibiku a tam plnohodnotně fungovat.

Estonce pak napadlo nabídnout tuto infrastrukturu i do zahraničí a přilákat tím investory  a zvýšit zájem o místní služby. Představte si, že jako podnikatel si požádáte online o vydání ID karty , kterou Vám do měsíce doručí na nejbližší estonské velvyslanectví, kde si ověří Vaše doklady a sejmou otisky prstů. Pak už si můžete jednoduše otevřít účet v estonské bance, založit firmu a digitálně podepisovat dokumenty. Dalším záměrem Estonska je propojit se i na další evropské finanční a daňové úřady – pokud budete využívat estonské banky, tak si budete moc podstatně zjednodušit život – daňové přiznání za firmu budete mít rovněž online a za pár minut.

Do 31.1.  se platí za žádost jenom 50 EUR, tak pokud o e-Residency  v Estonsku uvažujete, tak máte nejvyšší část – od února se poplatek zvyšuje na 100 EUR.

→ Žádný komentářTagy:···

Liftago a český přístup

29.11. 2015 · Start-upy

Liftago začlo fungovat v betaverzi od srpna roku 2013, od ledna 2014 pak v plné verzi. Na začátku se nevyhnuli chybám, kdy jim aplikace nefungovala správně.  Omylem bylo i budování rozsáhlého affiliate marketingu s multilevel systémem, kdy si někteří partneři začli na tehdy neznámé značce spíš parazitovat (např. různé profily rádoby Liftaga na sociálních sítích). Liftago se čestně ke všem chybám přiznalo na svém blogu.

Tvrdí tam, že „špatné plánovat expanzi, když ještě nemáte výsledky doma“.  To mi přijde jako takový typický český přístup – a je chyba, že ho se drží i investoři Liftaga.  Bojí se totiž rizika – pokud chybujete na více trzích, stojí to samozřejmě víc peněz a případný neúspěch by bolel více. Globální úspěch se ovšem bez podstoupení většího rizika dělat nedá.

Úspěch aplikace typu Liftago nestojí na jejím technickém provedení, ale na tom jak dokáže rychle růst a přitom lokálně vyrovnávat nabídku a poptávku. Základem růstu téměř každé firmy je schopnost najít a získat kvalitní lidi.  Není to jednoduché na českém trhu, ale v zahraničí je to mnohonásobně těžší. Nechápu proč s tím Liftago už nezačalo už dříve. Například estonské Taxify začlo ve stejnou dobu (v roce 2013) a dnes už jsou v 11 městech ve 8 zemích. Přitom od investorů mají podobnou částku jako Liftago.

Mít pobočku v zahraničí, komunikovat s kolegy v cizím jazyce – to není vůbec snadné. Čím dříve to začnete zkoušet, tím dřív v tom máte šanci dosáhnout excelence. Liftago se tak mohlo svézt na odporu evropských taxikářů proti evropskému tažení Uberu a nabídnout jim funkční alternativu.  Každý měsíc zpoždění znamená, že trh obsazuje konkurence. Odlákat řidiče i zákazníky od zaběhnuté konkurence je mnohem nákladnější.  Moc dobře to ví i investoři Uberu – pro to má tak bláznivou valuaci, věří totiž, že jeho rychlá expanze mu zajistí neotřesitelnou pozici světové jedničky.

Po vyplnění emailu a státu na stránkách Liftaga dostanete email , kdy se jejich služba v dané zemi objeví. Ambiciózní , ale proč tam není seznam větších českých měst? Mnohem jednodušeji by jim to pomohlo rozšiřovat službu po České republice, ta je podle mě rovněž příliš pomalá.  Proč když investoři vidí, že core business funguje, proč se nezkusí akvizici např. konkurenčního Hopin taxi? Spojit síly by oběma mohlo pomoci v expanzi na další trhy.

Sám Liftago používám a doporučil jsem ho řadě kamarádů. Zakladatelům i investorům Liftaga fandím a přeji jim méně strachu a rychlejší expanzi.

→ Žádný komentářTagy:···

Microsoft Startup Elevator

27.10. 2015 · Start-upy

microsoftelevator

Česká pobočka Microsoftu pozvala 26.10. 2015  zástupce startupů na akci nazvanou Startup Elevator do svého nového sídla. Kdo chtěl mohl přijít dříve na prohlídku nového sídla, které je pár kroků od toho původního, stále v BBcentru – v budově Delta. K tomu se vrátím v jiném článku. Úvodní řeč měl Aleš Holeček – což je člověk, který vedl tým vývoje Windows 7,8 i 10 – produktu, který používá stovky miliónů lidí.  Mluvil hlavně o sobě a svých začátcích – kdy se rozhodl odjet do USA  budovat svou firmu, kterou úspěšně dovedl na burzu. Původně se jeho firma jmenovala MetaTools , po fůzi s několika dalšími byla přejmenována MetaCreations a nakonec skončila jako Viewpoint. Pouze pamětníci z řad grafiků si vzpomenou na jejich doplňky do Photoshopu KPT Tools nebo na Fractal Design Painter.

Potom Microsoft představil svůj Microsoft Bizspark - program podpory pro startupy. Kupodivu jeho účelem není prodej produktů Microsoftu, ale opravdu pomoc začínajícím firmám. Ty musí splňovat 4 jednoduché podmínky:

  • musí se zabývat vývojem softwarových produktů nebo služeb
  • musí se jednat o soukromou firmu
  • roční obrat nižší než 1 milion USD (dokládá se čestným prohlášením :-) )
  • doba podnikání musí být kratší než 5 let

Kromě technických konzultací, mentoringu, pomoci s marketingem podpora spočívá v poskytnutí všech vývojových nástrojů v MSDN (licence zůstávají i po skončení programu). Navíc na každého vývojáře je k dispozici kredit 150 USD měsíčně na služby Microsoft Azure (pro 5 lidí max).  Co možná řada lidí netuší, ale paradoxně Azure podporuje i Linux – využívá ho prý až 20% všech virtuálních strojů. Tím pádem není problém jet v klasických kolejích – PHP, Apache, MySQL. Celá infrastruktura běží v 19 datacentrech po celém světě a každé má až 600 000 serverů – dohromady je to těžko představitelných 11 miliónů serverů. To je dvakrát víc než má Amazon a třikrát víc než Google.

Další přednášku měla Bára Polachová , marketingová manažerka pražské pobočky Uberu, jedna ze dvou pražských zaměstnankyň (pokud nepočítáme ředitele, který je pro celou střední Evropu). Zaujala mne jedna z metrik, které Uber používá – čas příjezdu auta od jeho zavolání – v San Francisku už je jsou to skoro 2,5 minuty od zadání. Praha má zatím průměr 5,6 minuty. Růst firmy je opravdu fenomenální – je to i díky velmi ploché organizační struktuře a poměrně velké volnosti lokálních zástupců, kteří si vybírají z centrální nabídky co se jim do daného regionu hodí.

Po coffee breaku s výbornými quiche od   kiskis.cz a koláčky od tartaletka.cz následovalo „pičování“ aneb představení 3 startupů , kteří už s Microsoftem spolupracují – Portadi.com (cloud identity and access management), Blinnker.com (sociální síť pro motoristy)  3doid.com . O nich více detailů až příště.

→ Žádný komentářTagy:·····

Tajemství izraelského „startup“ úspěchu

3.7. 2015 · Start-upy

Kdo četl knihu „Startup Nation“ tak to asi  tuší, ale otevřeně to popsal Shahar Tzafrir z jednoho z větších izraelských venture investorů Magma Ventures v rozhovoru na Lupě. Jejich fond se zaměřuje na startupy v rané fázi. Na otázku zda investují mimo Izrael odpověděl: „Zaměřujeme se na izraelské podnikatele. Jsme Izraelci a když k nám někdo z Izraele přijde, víme, v jaké jednotce sloužil, známe jeho přátele a vzhledem k tomu, že jsme malá země, často známe i některého z jeho příbuzných. A to nám hodně usnadňuje udělat si na dotyčného názor.“  Krom toho sama izraelská armáda má řadu výzkumných pracovišť. kam se branci mohou dostat a pak nabité zkušenosti uplatnit dál.

V Izraeli totiž je totiž vojenská služba povinná i pro ženy (na dva roky, pro chlapi tři). Není to ovšem „leháro“ jako u nás. Branci jsou nasazováni do ostrých akcí v kterých jde často o život. Tam se teprve tříbí charaktery a vznikají přátelství na celý život. Snadněji tak najdete parťáky do svého vznikajícího businessu a víte, že na ně bude spolehnutí. Na rozdíl od naší armády plné důstojníků, tak ta izraelská má plochou organizační strukturu a velitelé jsou zvyklí na poměrně velkou autonomii.  Nejsou zvyklí jenom slepě poslouchat rozkazy – izraelský voják si může dovolit veliteli oponovat, pokud to uzná za vhodné.  Na druhou stranu se běžný „záklaďák“ naučí velet mužstvu a to i během ostrých akcí.  V momentu kdy se pustíte do podnikání, tak prožité zkušenosti Vám přijdou velmi vhod.

Neznáte nějaký příklad u nás? Kdy kamarádi z vojny založili úspěšnou firmu? Pomohlo by zavedení  povinné vojenské docházky  (třeba i pro ženy) v ČR k snazšímu budování úspěšných firem?

→ Žádný komentářTagy:····

Investice a crowfunding

26.5. 2015 · Start-upy

Internet se čím dál více stává demokratizačním nástrojem ve všech oblastech. Dnes už nám přijde samozřejmé,  že se nemusíme spoléhat na nabídku produktů v místním obchodu – přes internet si dnes můžeme koupit cokoliv.  Nyní se blíží změny v dalším tradičním odvětví – v bankovnictví a v investicích. Startupy jako Transferwise radikálně zlevnily převody deviz, Stripe zjednodušil implementaci platebního rozhraní.
Princip na kterém funguje BitCoin , také ještě neřekl poslední slovo. Například švýcarská UBS  investovala do výzkumného centra , která se má zabývat možností využití blockchainu v bankovnictví.

Rapidní nárůst zaznamenávají tzv. peer-to-peer půjčky, které pomalu začínají ukusovat bankám z krajíce. K tomu se přidávají i crowfundingové investování – microventures.com nebo Angel List . Je to skvělá příležitost pro firmy, které mají „love“  produkt pro koncové zákazníky.  Proč to celé vlastně píšu? Vyzkoušel jsem britskou platformu https://www.crowdcube.com/ a investoval do firmy Sugru. Firmu založila mladá výzkumnice na základě svého patentu na hmotu, která je něco mezi plastelínou a lepidlem (vyzkoušel jsem osobně). Přilne k téměř jakémukoli povrchu a po vytvrzení zůstává pružná. Hodí se tak k opravám čehokoli, je to taková alternativa vteřinového lepidla. Firma už má více než milión zákazníků ze 160 zemí a otevírá další prodejní kanály a tak dosahuje zajímavého růstu. Zájem o akcie je enormní , během jednoho dne získala už více než polovinu předpokládané částky. Investice oceňuje firmu na necelých 25 mil. liber. Je to poměrně optimistické číslo, ale potenciál růstu unikátního produktu zde je. Co si o tom myslíte?

→ Žádný komentářTagy:·········

Výhra 2,466 miliardy v loterii

16.5. 2015 · Novinky

Kdo si z  České republiky vyhrál Eurojackpot – 2,466 miliardy.  Každého v tu chvíli napadne, co by s takovou částkou dělal, kdyby byl v kůži takového člověka. Realita může být o poznání horší.  Takové zjištění provází obrovský i když pozitivní stres. Pravděpodobně takový výherce nebude schopen několik dní vůbec spát. Mimo to  bude mít obrovský strach , aby nějak nepřišel o výherní tiket.

Obrovskou zatěžkávací zkouškou projde jeho partnerský vztah – v případě manželství je taková výhra součástí společného jmění manželů.  Málokdy budou mít manželé úplně shodné představy o tom jak peníze využít.  V případě tak vysoké výhry si velká fantazie může stát realitou – a je velká otázka jestli v ní bude stávající partner existovat.  Představa života s jiným partnerem i  polovinou výhry zní lákavě. Dnes kdy se 50% manželství rozvádí z mnohem malichernějších důvodů.

Pokud to přežije partnerský vztah, tak další kolo tvoří příbuzní a přátelé. Když jim to vydržíte neříct a změníte životní styl, tak to nebudou chápat a přestanou se s Vámi stýkat. Když jim to řeknete, někteří z nich budou předpokládat , že se nimi aspoň o malou částku podělíte nebo jim půjčíte (na věčné časy). Několik z nich se Vás dost pravděpodobně bude pokoušet podvést, okrást či vydírat.  Pokud se to dozví někdo z podsvětí – tak Vám nefalšovaně půjde o život.  Spíš už dnes spřádají plány jak takového člověka najít.

Další kapitolou jsou děti – záleží na jejich věku. Zjistíte, že jim můžete dopřát cokoliv – pokud jim budete plnit vše, tak brzy můžete zjistit , že jejich přání nemají hranice. K tomu se chytře postavil Warren Buffet (jeden z nejbohatších lidí na světě) – kdysi řekl: „Dám dětem jenom tolik, aby mohli dělat to co chtějí, ale ne tolik, aby nemuseli dělat nic“.

Co je nejlepší doporučení, jak s něčím takovým naložit? Především na začátku neměnit nic ze svých zvyklostí ani práci, nekupovat si žádné okázale drahé věci. Naprosto nezbytné je si ponechat informaci o výhře pro sebe. Pokud si chcete zachovat stávající okruh přátel a známých musíte být trpělivý. Čím méně peněz jste měli před výhrou, tím déle to bude trvat. Žít budete pravděpodobně dost dlouho, takže není kam spěchat. Dělejte to co vždycky a během tří až čtyřech měsíců se rozhodněte v čem budete podnikat (v malém na ŽL). Vyberte si něco co Vás bude bavit, pro peníze to dělat nebudete. Něco co můžete klidně začít u zaměstnání a kde nejsou moc velká omezení výdělku. Neznamená to, že budete podnikání jenom předstírat – to by Vás asi dlouho nebavilo. Chce to něco co Vás bude opravdu bavit a bude to doopravdy  - až na to, že nebudete muset koukat tolik Vám to vynáší.  Nicméně to dělejte s potenciálem, že to jednou do zisku přivedete.  Po 4 až 5 letech si můžete dovolit více. Cílem je zkrátka vytvořit uvěřitelný příběh o vlastní píli  a pracovitosti, která Vám přinesla hezký výdělek.  Vaši přátelé a známí Vám zůstanou, někteří budou možná o něco více závidět, ale pořád to bude pro ně pochopitelnější než když znenadání se přijedete pochlubit novým Ferrari.

Kam uložit tak obrovské množství peněz? Rozhodně ne do žádné běžné české banky – tam při uložení tak velkého obnosu budete muset sdělit jeho původ a to se těžko povede utajit před nechtěnými zraky.  Pro tyto případy existují tzv. privátní banky – většina z nich bude mít hlavní sídlo ve Švýcarsku a některé z nich mají zástupce i  v ČR. To jsou obvykle jeden nebo dva lidé zvyklí jednat s velmi majetnými lidmi a dodržovat naprostou diskrétnost. Samotné prostředky budete mít deponované ve Švýcarsku a tudíž se vůbec nedostanou do českých bank. Při tak velké výhře je rozumné jich využít několik.

Bohužel většina výherců takto nekončí – co znám jeden příběh, tak ten skončil totálním rozvratem rodiny a výherce skončil sám v malém domku, po té co ho o zbytek peněz připravili vlastní děti.

→ 2 komentářůTagy: