Weblog – novinky ze světa web 2.0

Inspirujte se

Weblog – novinky ze světa web 2.0 header image 1

Varování – změna DPH u elektronických služeb poskytovaných do zahraničí

27.9. 2014 · Novinky

Evropští byrokraté přišli s  novelou DPH (direktiva 2008/8/EC) týkající se elektronicky poskytovaných služeb (včetně telekomunikací a televizního a rozhlasového vysílání).  Zjednodušeně řečeno – pokud bude plátce DPH v členském státě poskytovat výše uvedené služby odběratelům – neplátcům DPH v dalších státech EU bude muset uplatňovat daň , která platí v státu odběratele.  Například pokud budete poskytovat webhosting neplátcům do Německa tak budete odvést 19%, do Holandska 21%, do Maďarska 27% apod.  Zřejmě je to reakce na přemisťování poskytovatelů elektronických služeb do zemí s nejnižší sazbou DPH (Lucembursko) – typický příklad je např Amazon. Navíc odvod DPH se bude týkat i zemí mimo EU (např z USA) – ti se budou muset přihlásit  k placení DPH v jednom z členských států.

V médiích jsem o tom moc nečetl – tam se pouze probírá připravovaná třetí sazba v ČR..  Troufám si tedy říct, že většina startup firem co už úspěšně prodávají své služby typu SaaS a obdobné do světa o tom nemá ani tušení.   Změna již začne platit od  1.1. 2015 tak mají nejvyšší čas změnit upravit své fakturační systémy. Nebo už to všichni víte?

→ 1 komentářTagy:····

Jak prodělat 70 mld. USD a vydělat je znovu

23.9. 2014 · Novinky

Před pár dny došlo k  rekordnímu IPO firmy Alibaba na NYSE a příběh zakladatele Jacka Ma vešel ve známost.  Ale málokdo se už zmiňuje o Masajoši Sonovi,  který před 14 lety investoval do Alibaby 20 mil USD.  Což tento týden jeho firmě Softbank vyneslo nádherných cca 75  miliard dolarů.  Pozoruhodné je na tom, že v době  prasknutí dotcom bubliny Masajoši Son osobně prodělal přes 70 miliard USD (akcie firmy SoftBank tehdy klesly o 98%).  Přesto investoval do technologií dál a úspěšné IPO Alibaby mu dalo za pravdu.  Mohu akorát spekulovat jak moc se na tom podílela jím utvořená vize společnosti  SoftBank na 300 let dopředu o které jsem psal. Považuji to podobně fenomenální návrat na výsluní srovnatelný s comebackem Steva Jobse.

→ Žádný komentářTagy:

Proč nezákládat startup v USA?

12.8. 2014 · Start-upy

Spojené státy mají pro startup business spousta výhod, ale jednu zásadní nevýhodu – a tím je americké patentové právo. To umožňuje patentovat i software či věci, které spíše připomínají obchodní praxi. Výsledkem je, že v USA existují desítky až stovky společností – tzv. patentových trollů, které vlastní tento typ patentů a jejich jediným podnikatelským cílem vyloudit z firem pomocí soudů poplatky. Většinu těchto společností vlastní advokáti a tak s podáváním žalob nemají spojené žádné velké externí náklady. Během posledních osmi let se počet sporů zdvojnásobil na 5 000 ročně.

Většina z těchto trollů se vyhýbá velkým korporacím, protože ty nemají problém si najmout špičkové právníky a vést dlouhý soudní spor. Proto se spíše zaměřují na menší prosperující firmy, kde cítí větší šanci uspět. Podle studie New American Foundation z 2013 firmy s obratem do 10 mil USD  tvoří 55%  žalovaných subjektů.

Menší firma buď musí začít platit „výpalné“ v podobě licenčních poplatků za pochybné patenty a nebo si najmout drahé advokáty (běžná sazba stovky dolarů za hod) a vést nákladný spor. Podle níže uvedené studie veškeré náklady na spor se pohybují okolo 1,75 miliónu USD u firem s obratem pod 1 miliardu dolarů.  Americké právo automaticky nezajišťuje úhradu výdajů straně, která spor  vyhraje i když se toho domůžete, tak patentový troll nebude mít žádný majetek ani peníze a těžko z něj něco vymůžete. A má to samozřejmě negativní dopad na valuaci firmy a získávání  venture kapitálu.  Na případné detaily se můžete podívat do této nové studie profesorky C. Tucker z MIT. Pokud už se Vám nějaký troll ozval – tak na konci tohoto reportu najdete seznam organizací a firem, které Vám mohou pomoci a také taktiku jak nimi vést boj.

→ Žádný komentářTagy:······

Úpadek žurnalistiky – neprodaná auta a virtuální svět

10.6. 2014 · Média

Zhruba v půlce května na anglicko mluvícím webu vzbudil rozruch článek o tom kde končí neprodaná auta. Autor svá tvrzení o tom, že automobilky tajně skladují až  20% vyrobených aut až se rozpadnou , postavil na  na základě různě pořízených fotografií např. z Google Maps. Článek získal mimořádný ohlas na sociálních sítích . Řada jiných médií poměrně brzy fakta v článku odhalila jako nesmyslná (tady a tady).

Trendové články v zahraničních médiích pozorně sledují i české zpravodajské weby a vyrábí z nich kopie bez jakéhokoli ověření. Je to levné a čtenáře to přitáhne. K tomuto trendu se přidal i Reflex, který kopii (přesně řekněme citaci) článku zveřejnil před dvěma dny. Přímo ukázkový příklad toho jak se vyrábí virtuální realita. O to více je smutné, že vedoucím webu Reflex.cz je respektovaný novinář Viliam Buchert a snížil se k takovému způsobu práce.

→ Žádný komentářTagy:···

Zákazník na prvním místě?

3.6. 2014 · Nezařazené

Zdeněk Cendra ve svém tweetu oceňuje, že u služby Google Fiber jsou zákazníci na prvním místě.


Dovolil bych si s tím lehce polemizovat – Google to nedělá kvůli zákazníkům, ale kvůli svému budoucímu zisku. Mnozí to zatím nezaznamenali, ale video obsah na internetu má silně rostoucí trend a to na úkor klasických televizí. Důkazem je například Seznam investuje do vlastního vytváření video obsahu v podobě Streamu. Mladá generace už dnes tráví na internetu více času než u televize.

Google urychluje přístup k videím, protože čím více lidí bude mít rychlý přístup k tomuto obsahu, tím více to bude lákat další uživatele (tzv. síťový efekt – viz definice na konci mého posledního článku). A Google hraje prim v prodeji internetové reklamy a urychlování videí mu pomůže ukousnout televizím z jejich koláče.
Popravdě se Zdeňkovi Cendrovi trochu divím – o tom kolik stoupá přenos video obsahu ví mnohem víc než já.  Zákazníkům se to určitě líbí, ale pro jejich hřejivý pocit to nikdo nedělá. Slovy klasika – peníze jsou až na prvním místě.

→ Žádný komentářTagy:·

Amazon ano či ne?

11.4. 2014 · Novinky

Jiří Hlavenka svým článkem na Lupě rozproudil diskuzi o přínosu Amazonu v ČR. Zcela oprávněně vyjádřil pochyby nad jeho přínosem a divil se , jak mimořádnou pozornost tomu věnují politici na rozdíl od jiných českých technologických  firem typu Avast nebo AVG. Na obranu Amazonu vystoupil na Twitteru Rastislav Turek, toho času žijící v San Francisku v USA   a rozebírá některá fakta a J. Hlavenkovi vyčítá, že zcela opominul network effect.

Rastislav je respektovaný podnikatel v start-up kruzích (zakladatel synopsi.tv), ale ve svých závěrech na Facebooku se mýlí.  Má pravdu, že přes Amazon prodávají tisíce malých eshopů různé produkty, ale pro Amazon je to spíš skvělý nástroj pro průzkum trhu a kontrolu cenové politiky svých dodavatelů. Díky tomu může objevit nové dodavatele, produkty nebo zjistit, zda někdo nemá výhodnější ceny a ještě si za to nechat zaplatit.

Rastislav  rovněž předjímá, že Amazon v střední Evropě postaví i centrum pro AWS – ani to ovšem nebude mít co do zaměstnanosti významný dopad – i obrovské datacentrum se spotřebou v MW obsluhuje pár desítek lidí (viz můj článek). I když AWS začnou používat o tisíce firem víc nic revolučního to ve střední Evropě nepřinese.  Zázrak jménem AWS umožnil rapidně vyrůst stovkám amerických firem, protože jim pomohl na jednom velkém trhu přinést rychle škálovatelné řešení.  A navíc není vůbec není jisté, kde datacentrum bude – velkou roli tu bude hrát cena elektřiny.

Není také pravda, že Amazon neměl na americkém trhu žádné výhody – eshopy v USA dodávající zboží do druhého státu nemusely (a pokud se nemýlím  stále ještě v řadě států nemusí) platit  sales tax.  To umožnilo v podstatě celé odvětví v USA rozvinout do dnešní podoby.

Osobně nemám nic proti Amazonu, jako spotřebitel jeho přítomnost v našem regionu vítám. Jádro diskuze ovšem spočívá v tom, jestli ČR má věnovat stovky miliónů Kč pro to, aby tady Amazon otevřel svůj sklad. A tady jsem rozhodně proti. Chápu, že ne všichni mohou být programátoři s vysokým platem a i nenáročná místa typu skladníků jsou potřeba. Otázka je jestli ony stovky miliónů poskytnout spíše firmě , která bude mít mnohem vyšší přidanou hodnotu – co třeba takhle výrobci Tesly (elektroauta)?

Rovněž mi vadí ostudný přístup městské části v Brně, která si místo přímého jednání , hrála s Amazonem na kočku a myš.  To skutečně může poškodit image ČR u ostatních investorů. Pokud rozsah stavby neodpovídá územnímu plánu, tak ji měli odmítnout rovnou a ne o tom několik měsíců jednat o kdo zaplatí dálniční přivaděč.

Závěrem Rastislav nevysvětlil onen network effect – definice říká, že se jedná o případ kdy služba nebo produkt zvyšuje (pozitivní) nebo snižuje (negativní) svou hodnotu s rostoucím počtem lidí, který ji využívá.  Jednoduše – čím více lidí bude využívat recommendation engine Synopsi , tím bude mít pro ostatní větší užitek.  Nic takového u skladu Amazonu nevidím, jestli si tím Rastislav myslel, že Amazon tím přitáhne další  logistické firmy, tak mě to upřímně děsí  a Rasťa se plete.

→ 1 komentářTagy:···

Co zatím o splátkových firmách nezaznělo

31.3. 2014 · Novinky

Dnešní  MF DNES píše o chybách splátkových společností. Ve stručnosti se jedná o to, že si splátkové firmy účtovaly poměrně velký poplatek za poskytnutí úvěru (v desítkách až stovkách tisíc), který chybně započítali do RPSN (roční procentní sazba nákladů). Místo toho aby jej zahrnuly do nákladů na začátku si jej rozpočítaly do celé délky splácení a tím dokázaly hodnotu RPSN výrazně snížit.

To co v médiích nezaznělo je proč k tomu dochází – většinu tohoto poplatku inkasují  jako provizi za sjednání půjčky autobazary nebo prodejci. Ti dokonce mohou výši tohoto poplatku snížit, pokud se klient takto vysoké sumě brání.  Autobazary běžně inzerují ceny vozů nižší o desítky tisíc s podmínkou , že koupě musí proběhnout na úvěr. Tam tuto Vám  ale tuto  “slevu“ připočítají klidně 2x.  Když si sjednáte půjčku ve stejné výši u banky, poplatek bude místo desítek tisíc činit pouze několik tisíc nebo taky nebude žádný. Proto si také banky drží splátkové firmy pod jinou značkou (např. Essox patří Komerční bance, HomeCredit má stejného vlastníka jako Airbank) – asi by těžko vysvětlovaly klientům, že půjčka přímo v autobazaru je 2x dražší než ta co si vzali na pobočce.

Velkou část zisku autobazarů i prodejců aut tvoří právě provize ze sjednání půjčky a pojištění, proto odhalené nesrovnalosti budou mít zřejmě mnohem větší dopad než jenom , že splátkové firmy budou muset vracet  svým klientům miliardy.

→ Žádný komentářTagy:·····

Internetová horečka na vzestupu

20.2. 2014 · Sociální

Facebook oznámil, že kupuje Whatsapp za astronomických 19 miliard dolarů – což se například překračuje celou tržní kapitalizaci Sony nebo třetinu hodnoty firmy  Hewlet Packard.  Firmu založil v roce 2009  Ukrajinec Jan Koum spolu s Američanem Brianem Actonem v Mountain View v Kalifornii a mají pouhých 50 zaměstnanců. Whatsapp je mimořádně úspěšná v získávání nových uživatelů – má jich 450 milionů  a každý den jim přibývá další milión.  Jejich unikátní přístup spočíval v tom, že si aplikace zkopírovala všechny telefonní čísla z telefonu a porovnala je s ostatními a tak každý uživatel mohl hned vědět, komu může přes WhatsApp napsat nebo zavolat. Firma má tak k dispozici největší databázi telefonních čísel na světě.

Zisky Whatsapp nejsou nijak závratné a Facebook to ani neplánuje změnit. Chce se zatím soustředit na získávání nových uživatelů, jejich počet se může blížit miliardám. Dnešní den si mohou mobilní operátoři zapsat jako černý pátek  - jejich příjmy se vypařují jako pára pod kotlem, kterému tato akvizice řádně přiložila. Není divu, že v České republice  začali už operátoři propouštět a redukují svoje náklady.  Výnosy z přenosu dat nejsou tak ziskové jako přenos hlasu a sms a mají mnohem větší náklady.

Mark Zuckerberg podle svého vyjádření sází na to, že až Whatsapp bude mít  1 ,2 nebo 3 miliardy uživatelů, tak už nějaké cesty monetizace najde. Už mu to jednou s Facebookem vyšlo, uvidíme zda dokáže projít dvakrát stejnou řekou.  Trochu mě děsí pomyšlení, že za pár let může nastat situace, kdy všechna naše komunikace přes mobilní telefony bude v rukou jedné firmy.

Sázky na nereálné budoucí příjmy  stály za počátkem první internetové horečky – čert ví jestli tohle není začátek té další. Co vy na to?

→ Žádný komentářTagy:···

Rok 2013 na Kickstarteru

14.1. 2014 · Zajímavé projekty

V roce 2013 přispělo na nějaký projekt Kickstarteru přes 3 milióny lidí a přineslo projektům neskutečných 480 miliónů USD. Každou minutu minulého roku jim přibylo 913 USD. Lidé pocházeli z 214 zemí a teritorií všech kontinentů (dokonce i Antarktidy). Přes 800 000 lidí přispělo na víc než jeden projekt, ale existuje i poměrně početná skupinka více než 900 fanatiků, která přispěla na více než 100 projektů. Celkově uspělo 19 911 projektů.

Během uplynulého roku vývojáři smart hodinek Pebble začali rozesílat první kusy (i ten můj) a posléze obdrželi 15 mil. USD převážně od Charles River Ventures.
Dalším ze zajímavých projektů, který se loni rozjel byl low-cost  virtuální headset Oculus Rift – pokud nemáte závratě v 3D kině a hrajete rádi hry, bude to pro Vás to pravé.  Projekt založený tehdy 20 letým Paulem Luckyem získal další investici ve výši 75 mil USD k předchozím již 16 mil USD.  Do prodeje se minulý rok dostala taky Android herní konzole Ouya – stojí pouhých 99 USD. Její tvůrci rovněž získali investici ve výši 15 mil. USD.  Jeden z filmových projektů na Kickstarteru – Inocente získal dokonce v roce 2013 Oskara za nejlepší krátkometrážní dokumentární film.  Nejvíc financí se podařilo vybrat většinou herním projektům.  Začínám tušit, že se po potížích se sehnáním vydavatele brzy na Kickstarteru objeví i český herní projekt Warhorse se svou RPG  Kingdom Come – Deliverance . Ostatně odpočítávání na jejich webu již běží.

→ Žádný komentářTagy:·····

Pirátství a e-knihy

11.1. 2014 · Média

Čeští vydavatelé e-knih podle tohoto článku se moc neumí bránit pirátům. Vyhledávají pirátské verze knih na internetu a snaží se je odstranit.  Lidí, kteří umísťují pirátské kopie na web moc není – mnohem víc je samozřejmě těch, kteří si pirátské kopie stahují.  Není nic jednoduššího než kdyby sami „kvazipirátské“ knihy na serverech typu „Uložto“ sami šířili. Stačilo by jim v takové knize ponechat prvních deset nebo dvacet stran z originálu a potom zde umístit výzvu k zakoupení knihy (třeba se slevovým kódem) a zbytek doplnili třeba úryvky dalších knih, edičním plánem apod.

U zajímavějších autorů stačí zapracovat i na správném SEO – aby na klíčová slova „Nesbø zdarma ke stažení“  bylo to potřebují  a ne pirátské verze.  Jakmile se přehoupne objem práce s hledáním pirátské kopie přes určitou mez, bude výhodnější si e-book rovnou koupit. Bohužel české vydavatelské domy se neshodli na společné platformě či formátu pro prodej e-booků, tak nyní na trhu existuje několik navzájem soupeřících řešení.  Hudební průmysl už se vývoji přizpůsobil a posluchači mají dnes mnoho způsobů jak se ke své hudbě dostat aniž by museli pátrat po pirátských verzích.  Zkrátka snaží se držet rady Kim Dotcoma.  Uvidíme kdy dojde na knižní vydavatele.

→ Žádný komentářTagy:······