Minulý týden začal rozpad eurozóny (tj. zemí platících eurem). Evropská unie i měnová unie byla založena za účelem rozvoje jednotného trhu, který umožní volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a osob. V případě Kypru to již přestalo platit - omezení převodů do zahraničí jsou takového rozsahu, že v podstatě znemožní do země cokoliv dovážet. Spousta firem přijde daňovou srážkou (sestřihem) o pracovní kapitál a zkrachují. Občané hnaní nejistotou omezí spotřebu a to bude mít další devastující vliv na ekonomiku. Realitní sektor živený poptávkou ruských klientů se zbortí. Turista z Evropské unie (hlavně z Německa) asi nebude na Kypru vítaným hostem, ostatní turisté si taky dvakrát rozmyslí jestli na Kypr cestovat.
Kypr posloužil jako taková malá laboratoř – výsledkem je, že když se seberou peníze bohatým (a ještě Rusům), tak to zas tolika lidem nevadí. Ve světle těchto událostí si jen málokterý bohatší člověk ponechá své prostředky v řeckých, španělských možná i italských bankách. Jenže takové opatření jako na Kypru půjdou těžko provést – tyto banky se budou zachraňovat navýšením dluhů v celé unii. Ale i tak se dnes většina Řeků začíná bát kyperského scénáře. Aby bylo možné dluhy vůbec někdy splatit, tak to může vést k dvěma cestám – bankrot nebo inflace. Inflace Vám rovněž sebere X procent z Vašich úspor, dlužníci budou ve výhodě (pokud tedy mají pevné úročení). Paradoxně to nejvíce bude bolet lidi v předdůchodovém věku – jejich úspory v dnes prosazovaných soukromých penzijních fondech se rapidně ztenčí. Za pracně uspořené peníze si budou moci koupit mnohem méně potřebných věcí nebo služeb. Inflace rovněž těžce zasáhne střední třídu – lidi co velkou část majetku mají v nějaké formě hotovosti nebo v cenných papírech. Mizející střední třída uvolní ruce populistickým a nacionalistickým politikům a Evropská unie tak bude čelit rozpadu nebo odchodu některých zemí. Občané některých členských států se nebudou moci volně usazovat nebo pracovat v jiných členských zemích jako je tomu dnes. Za chvíli můžeme stát na prahu další hospodářské krize – jenže tentokrát už nebude na záchranné balíčky, šrotovné, kurz arbeit a podobné projekty. Pokud nastane, tak evropské státy budou muset tentokrát rapidně snížit sociální dávky. Už tak Evropská unie rozděluje 50% všech sociálních dávek na světě i když se podílí jen 20% na světovém HDP. V řadě států budou následovat sociální bouře, kterým podfinancovaná policie bude obtížně čelit. Narůstající napětí bude snaha řešit větším dohledem a represemi. V městech bez kamerového systému nebude chtít nikdo bydlet. Když už stát má DNA všech odsouzených, bude snaha vytvořit databázi DNA všech obyvatel, se zvyšující zločinností se tomu moc občanů bránit nebude. Lidé s větším majetkem a příjmy začnou chodit ozbrojeni. Není to příliš temná vize? Jak vidíte budoucnost Vy? Napište svůj názor do komentářů, při troše štěstí za 5 let od tohoto dne zde najdete jak moc jste se trefili.